Jiřička obecná (Delichon urbica) je malý pták z čeledi vlaštovkovitých, který patří do řádu pěvců. Od vlaštovky obecné ji snadno odlišíme tak, že je striktně černobílá, nemá na slunci modré odlesky a červenou oblast okolo zobáku a na krku, jako její známější příbuzná. V letu nemá tak silně vykrojený ocas a pokud se nám ukáže ze svrchní strany, můžeme si všimnout bílého kostřece, který vlaštovka obecná také nemá.
Jiřičky jsou silně synantropní, tedy druh vázaný na člověka. Staví si hnízda na fasádách domů, obvykle v rozích, kde může hnízdo dobře uchytit. Hnízdo je polokulovité a uzavřené až na vletový otvor. I zde je rozdíl od vlaštovky, která má hnízdo otevřené. Hnízda často využívají ke hnízdění i vrabci domácí, zřídka i polní, stejně jako sýkory modřinky. Jiřičky mají snůšku obvykle o třech až šesti vejcích, na kterých se při inkubaci střídají oba rodiče.
Právě kvůli hnízdům, která si staví na fasádách domů, jsou jiřičky často terčem obyvatel, kterým vadí trus, který jiřičky pod svými hnízdy zanechávají. Lidé se tak bohužel často uchylují k likvidaci hnízd, nezřídka i v době hnízdění, kdy jiřičky zahřívají svá vajíčka nebo dokonce krmí mláďata. Odstraňováním a ničením hnízd v době hnízdění se pachatel dopouští jednak nelidského hyenismu, jednak trestné činnosti. Porušuje zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o týrání zvířat. V případě, že takovou činnost pozorujete, neváhejte se obrátit na příslušné orgány.
Protože v případě jiřičky nejde o zvláště chráněný druh živočicha, je možné hnízda odstranit v době po vyhnízdění, ideálně v zimě, kterou tráví v subsaharské Africe. Zahnízdění ptáků můžeme v dalším roce zabránit například umístěním barevných fáborků nebo šikmým překlenutím na všech místech, kde by mohly jiřičky začít hnízdo stavět.
Zároveň ale prosíme majitele domů s hnízdy jiřiček o důkladné zvážení, zda hnízda skutečně na své fasádě nemohou strpět. Nevzhledně pokálených parapetů a fasád je možné se snadno zbavit instalací plechové, či dřevěné plochy pod hnízda, ze kterých stačí trus dvakrát do roka odstranit. Jiřičky se vám za to odvděčí – jde totiž o hmyzožravé ptáky, kteří se specializují zejména na mouchy.
Postavit hnízdo je čím dál těžší. Ubývá totiž blátivých kaluží, ve kterých jiřičky sbírají materiál na hnízda. I při hledání vhodného místa pro výchovu svých budoucích potomků mají velký problém. Moderní barvy totiž nejsou dost savé na to, aby se podařilo hnízdo dostatečně uchytit, a hnízdo, v horším případě i s vajíčky a mláďaty, a celá stavba se pak může rozpadnout. Proto může majitel domu brát přítomnost tohoto ptáka jako jisté privilegium.
Ačkoliv jsou populace jiřiček podle jednotného programu sčítání ptáků na mírném vzestupu, je přinejmenším lidské snažit se vyjít ptákům co nejvíce vstříc i za cenu drobného vlastního omezení. Jiřičky si na vaší fasádě hnízdo nestaví proto, aby vás naštvaly, nebo obtěžovaly. Staví ho proto, aby vyvedly svá mláďata a jinak to zkrátka neumí. Výchova potomků je přece hlavním údělem každého jedince jakéhokoliv druhu ten nejdůležitější úkol nade všechny. Proto by mělo být přirozené se snažit to i jiřičkám umožnit.
Jan Grünwald
Zdroje:
http://jpsp.birds.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99i%C4%8Dka_obecn%C3%A1
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/ochrana-jiricek-hnizdeni-malo-blata-nenasakave-fasady-jiricka-obecna.A140102_141920_hobby-mazlicci_mce
HUDEC, Karel; BEJČEK, Vladimír; ŠŤASTNÝ, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 2006, Aventinum