28. října

ulice pojmenovaná podle výročí vzniku Československé republiky v roce 2018. Za socialismu se 28. říjen slavil jako Den znárodnění (provedeném v roce 1945).

5. května

podle výročí pražského povstání proti německým okupantům, dříve se ulice jmenovala Žižkova. Ulice je na území historicky označeném jako Hostín, oblast Malechov

Alešova

podle českého malíře Mikoláše Aleše (1852-1913), někdy nesprávně psána jako Alšova, pak je problém při vyhledávání a využití GPS

Aloise Dostála

jedna z nověji pojmenovaných ulic v oblasti U Horoušánek. Alois Dostál (2. července 1858, Kvasiny – 13. června 1934, Úvaly) byl český římskokatolický kněz a spisovatel. V roce 1906 nastoupil na faru v Úvalech, kde sloužil až do konce svého života. Podporoval kulturní život ve městě. Napsal knížku s popisem tehdejšího městyse, jeho okolí a historie „Ouvaly“. Na budově římskokatolického farního úřadu čp. 45 je umístěna deska s jeho bustou

Arnošta z Pardubic

hlavní ulice, která byla dříve nazývána náměstím, je pojmenována podle první českého arcibiskupa, který se údajně narodil v části města na Hostíně, náměstí se prapůvodně jmenovala Palackého náměstí, posléze Masarykovo náměstí a po osvobození po 2. světové válce pak Náměstí Marie Majerové

Arnoštova

patrně nejkratší úvalská ulice podle prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic, její zbytek směřuje k místu, kde byl vpravo od železniční trati směrem na Kolín původně umístěn pomník Arnošta z Pardubic, než byl přemístěn na náměstí

Atlasová

U Horoušánek, podle firmy Atlas, s.r.o., která postavila první domy v lokalitě a vyasfaltovala ulici, ostatní ulice v nové výstavbě pojmenovány podle spisovatelů

Barákova

Josef Barák (26. ledna 1833, Praha – 15. listopadu 1883, tamtéž) byl český novinář, básník a spisovatel. Od roku 1857, kdy uveřejnil svou básnickou prvotinu, poznávala česká kulturní veřejnost Josefa Baráka jako básníka. Náležel k mladé literární generaci, která se v květnu 1858 představila almanachem Máj. Barák byl redaktorem almanachu. Ulice, na níž navazuje Kollárova v oblasti Vinohrad s názvy podle spisovatelů obrození

Bendlova stezka

spíše cesta, která vede zalesněným krajem města v místech, kde byly další stezky pojmenovány již v době vzniku (viz Úvaly jindy a nyní 1929), zatím nebylo nalezeno jméno vztahující se k Úvalům, jen byla stezka možná pojmenována po skladateli Karlu Bendlovi. Podle wikipedie byl Bendl nejoblíbenějším českým skladatelem druhé poloviny 19. století. Na ni navazovala svahem Masarykova háje Škroupova stezka – později přejmenovaná na stezku Masarykovu. V kontextu se Škroupovou stezkou se jeví jako pravděpodobné, že Bendlova stezka je pojmenována podle hudebního skladatele Bendla

Bezručova

podle básníka. Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský (česky píšící) básník Vladimír Vašek (15.9.1867 Opava až 17.2.1958 Olomouc).

Bohumila Trnky

nar. 18. 3. 1905, učitel, školní inspektor, později dělník. Narodil se v Humpolci, učitelskou dráhu začal na českobrodském okrese (Vitice, Mukařov, Škvorec). Na úvalské škole učil od roku 1929. V Úvalech byl od tohoto roku členem obecního zastupitelstva za stranu sociálně-demokratickou, v DTJ byl vychovatelem-vzdělavatelem. V listopadu 1942, v době 2. světové války, byl ve škole zatčen gestapem a dva a půl roku vězněn v Říši. Po návratu domů v květnu 1945 byl zvolen prvním předsedou úvalského revolučního národního výboru, funkci vykonával do prvních poválečných voleb v roce 1946. Pokračoval v učitelské profesi. V roce 1950 byl povolán do výroby, v roce 1954 byl zatčen a v inscenovaném politickém procesu byl odsouzen na 10 let vězení. Trest mu byl později zmírněn na 5 let, poté pracoval jako dělník. Zemřel 9. října 2004. Ulice s jeho jménem je v oblasti U Horoušánek

Borová

ulice v Zálesí, čtvrť podle Klánovického lesa s názvy stromů

Boženy Němcové

ulice ve čtvrti/oblasti Vinohrady, kde jsou názvy ulic českých význačných osobností, nejen spisovatelů jako byla česká spisovatelka národního obrození Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820 Vídeň? – 21. ledna 1862 Praha – Nové Město)

Bratří Čapků

ulice v oblasti Vinohrady, kde jsou názvy ulic českých význačných osobností, nejen spisovatelů jako byla bratrská dvojice Josefa a Karla Čapkových.

Brožíkova

ulice ve čtvrti V Setých, kde jsou názvy ulic českých význačných osobností a umělců, nejen malířů jako byl český akademický malíř Václav Brožík (6. března 1851 Třemošná – 15. dubna 1901 Paříž)

Buková

název ulice schválen, plánovaná v Zálesí poblíž ulice Jalovcové, zatím neexistuje (únor 2022)

Bulharská

jedna z ulic ve čtvrti Na Slovanech, přetnutá silnicí I/12, s názvy nejen slovanských zemí, ale i Rumunská, a oblastí (Kladská)

Čechova

ulice v oblasti Vinohrady, kde jsou názvy ulic českých význačných osobností, nejen spisovatelů jako byl Svatopluk Čech(21. února 1846, Ostředek – 23. února 1908, Praha-Holešovice) český básník, prozaik, novinář a cestovatel

Čermákova

ulice V Setých, kde jsou ulice podle českých malířů, Jaroslav Čermák byl český malíř realista a romantik (1.8.1830 Praha Rakouské císařství – 23.4.1878 Paříž, Francie)

Česká

ulice ve čtvrti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Do Hodova

ulice vedoucí od Jirenské směrem k oblasti Hodov a přechází asi v polovině do názvu Hodov, místní historické názvy

Dalmatská

ulice ve čtvrti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Denisova

Ernest Denis, počeštěně též Arnošt Denis (3. 1. 1849 Nîmes – 4. 1. 1921 Paříž

byl francouzský historik, politik, slavista a především bohemista, profesor na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně. Je autorem mnoha děl o politických a kulturních dějinách Čechů, ale i dalších slovanských národů. Ulice se nachází v oblasti Pod Tratí

Dobročovická

ulice směřující k Dobročovicím od rybníku Fabrák do čtvrti Radlická, přetíná silnici I/12

Dobrovského

Ulice ve čtvrti Pařezina, nazvaná podle Josefa Dobrovského (17. srpna 1753)

Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno), který byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky. Svým mnohostranným dílem předznamenal i podnítil české národní obrození, třebaže sám k romantickým obrozencům nejen chronologicky, ale ani svým založením nepatřil

Doktora Strusky

ulice v oblasti U Horoušánek navazující na Diamantovou a tvořící hranici s obcí Horoušánky. PhDr. Vladimír Struska (26. 3. 1925 – 3.12. 2000) byl filosof, bojovník za lidská práva, politický vězeň, tajemník Panevropské unie Čech a Moravy. Byl mimo jiné spoluzakladatelem Konfederace politických vězňů.  Žil od roku 1961 v Úvalech

Domažlická

schválený (r.2015) název ulice v oblasti Radlická čtvrť

Dvořákova

ulice podle Antonína Leopolda Dvořáka (8. září 1841, Nelahozeves –  1. května 1904, Praha), který byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a je světově nejhranějším českým skladatelem vůbec. Spojuje ulice 5. května, Riegerova a Škvorecká

E. E. Kische

Egon Erwin Kisch (29. dubna 1885 Praha – 31. března 1948 Praha) byl pražský německy píšící reportér, investigativní žurnalista a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér (der rasende Reporter). Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla, ulice po něm pojmenovaná je v oblasti U Horoušánek, kde jsou jména ulic většinou podle spisovatelů

Ebenová

ulice v oblasti Zálesí, kde je většina ulic pojmenována podle názvů stromů a lesní tématiky

Erbenova

Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Ulice v oblasti Vinohrad, mezi ostatním s názvy podle spisovatelů

Estonská

návrh názvu nové ulice navazující na oblast Na Slovanech, rozrůstající se dále na jihu města podle severských a později ostatních evropských států (viz Evropská, Finská, Litevská, Lotyšská)

Evropská

návrh názvu nové ulice navazující na oblast Na Slovanech, rozrůstající se dále na jihu města podle severských a později ostatních evropských států (viz Estonská, Finská, Litevská, Lotyšská)

Fibichova

Zdeněk Fibich (21. prosince 1850, myslivna u Všebořic – 15. října 1900 Praha) byl český hudební skladatel 19. století. Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka byl nejvýznamnějším představitelem generace české hudby 2. poloviny 19. století. Ulice leží v oblasti V Setých, kde jsou i názvy podle dalších českých skladatelů, ale i jiných českých historických osobností

Finská

návrh názvu nové ulice navazující na oblast Na Slovanech, rozrůstající se dále na jihu města podle severských a později ostatních evropských států (viz Evropská, Estonská, Litevská, Lotyšská)

Foersterova

Josef Bohuslav Foerster (narozen jako Josef Caspar Franz Förster, 30. prosince 1859 Praha  – 29. května 1951 Nový Vestec u Staré Boleslavi) byl český hudební skladatel, pedagog, spisovatel a hudební kritik. Ulice je v oblasti Pařeziny pamětníky nazývané Na hrobce.

Fügnerova

Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner (12.  září 1822 Praha – 15.listopadu 1865 Praha-Nové Město), byl český tělocvikář a jeden ze zakladatelů spolku Sokol. Ulice toho jména se nachází spolu s Tyršovou poblíž sokolovny ve středu města

Glücksmannova

Podle úvalského občana Jaroslava Glücksmanna (nar. 6.6.1896), umučeného v koncentračním táboře 18.3.1945. Ulice je v oblasti U Horoušánek se atypicky rozděluje ve tvaru písmene T

Grégrova

Julius Grégr (19. prosince 1831, Březhrad u Hradce Králové – 4. října 1896, v Dolu u Libčic nad Vltavou) byl český novinář a politik, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné (mladočeské), poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, roku 1861 spoluzakladatel a spoluvlastník deníku Národní listy, bratr Eduarda Grégra. Ulice podle novináře je v oblasti Pařezina, kde jsou pojmenované podle českých spisovatelů a osobností

Guth-Jarkovského

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, křtěný Jiří Karel Guth (24. ledna 1861, Heřmanův Městec – 8. ledna 1943, Náchod) byl český pedagog, spisovatel, ceremoniář prezidenta republiky, zakládající člen Mezinárodního olympijského výboru (1894-1943). Ulice, podle něj pojmenovaná, je v oblasti Pařezina, kde jsou další s názvy podle českých spisovatelů a osobností. Vede ke hřišti SK Úvaly

Hakenova

Josef Haken (20. května 1880 Markvartice – 3. května 1949 Praha) byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění, zpočátku za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa, ve 20. letech funkcionář KSČ a předseda strany. Ulice se nachází v oblasti Petřína mezi dalšími pojmenovanými podle politiků. Dříve se ulice jmenovala Habermannova – po původu názvu se pátrá

Hálkova

Vítězslav Hálek, vlastním jménem Vincenc Hálek, oficiálně Siegfried Halek (5. dubna 1835 Dolínek u Mělníka – 8. října 1874 Praha), byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. Ulice v Chaloupkách, rozdvojuje se

Havlíčkova

Karel Havlíček Borovský, vlastním jménem Karel Havlíček (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha), byl český novinář, spisovatel, básník, politik a literární kritik. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození (Borová). Ulice s jeho jménem je v oblasti Vinohrady, kterou ohraničuje, ostatní ulice nesou názvy jmen básníků a spisovatelů, ale i dvou husitských velikánů

Hodov

ulice přecházející z ulice nazvané Do Hodova, vede ke statku Hodov, kde bývaly mlýn, rybník i zbytkový statek téhož jména

Horova

ulice obkružující oblast Ztracený korec v klínu zeleně pod Holou Hostýní, pojmenována podle Josefa Hory (8. července 1891, Dobříň – 21. června Praha), který byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik. In memoriam byl jako první jmenován národním umělcem

Husova

Pokračování páteřní ulice města – Pražské, od závor k náměstí, pojmenována podle Jana Husi (kolem roku 1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Byl za pravdu v Kostnici upálen. Ulice byla někdy v minulosti na pohlednicích uváděna jako Nádražní

Hvězdova

ulice v nové zástavbě v Radlické čtvrti. Jan Hvězda z Vícemilic, zemřel asi v říjnu 1425, byl český husitský vojevůdce, stoupenec Jana Žižky, hejtman táborský a pražský

Chelčického

ulice v Radlické čtvrti jejichž jména se vztahují k husitství a reformaci. Petr Chelčický (asi 1379, Chelčice u Vodňan – asi 1460) byl spisovatel, překladatel a radikální český teolog, náboženský a sociální myslitel, je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české reformace

Chorvatská

ulice ve čtvrti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Jakoubkova

název ulice schválen v r. 2015, bude v Radlické čtvrti. Jakoubek z Vřesovic (asi 1390?–1462) byl husitský hejtman, válečník, politik, diplomat a příslušník rodu pánů z Vřesovic. Po Žižkově smrti se stal jedním z předních husitských hejtmanů

Jalovcová

podle zavedeného zvyku pojmenovat ulice v oblasti Zálesí podle stromů, kterou zatím zastavěnou zakončuje

Janáčkova

V Setých jedna z ulic podle jména skladatele. Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava) byl světově uznávaný český skladatel klasické hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska

Jedlová

podle zavedeného zvyku pojmenovat ulice v oblasti Zálesí podle stromů

Jeronýmova

ulice v Radlické čtvrti, kde se názvy vztahují k husitství a reformaci. Jeroným Pražský (1377 nebo 1378 Praha – 30. květen 1416 Kostnice) byl český filozof a teolog. Byl upálen roku 1416 v německé Kostnici. Stal se mistrem čtyř univerzit (Pařížské, Kolínské, Heidelberské a Pražské). Studoval i v Oxfordu a byl propagátorem myšlenek Jana Viklefa. Byl chráněncem a přítelem Jana Husa

Jiráskova

Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) byl český prozaik, dramatik, středoškolský učitel, a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Ulice podle něj pojmenovaná se připojuje od konce Klánovické podle nádraží na páteřní Pražskou a Husovu

Jirenská

geografický název průjezdné ulice na kraji města směr Jirny, totožná se silnicí 101, vede od křižovatky s ulicí Pražskou a U Přeložky (silnice I/12) směr Kolín. U oblasti V Setých se krátce rozdvojuje a znovu spojená po silnici 101 pokračuje dál na hlavní v Jirnech

Jiřího Gruši

Jiří Gruša (10. listopadu 1938 Pardubice – 28. října 2011 Bad Oeynhausen, Německo) byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik, ulice s jeho jménem je v nové zástavbě v Pařezině – Výpustek

Josefa Lady

na jižní straně Úvaláku přetíná Kollárovu a je v této oblasti s názvy ulic podle spisovatelů a umělců. Josef Lada (17. prosince 1887 Hrusice – 14. prosince 1957 Praha) byl český malíř, ilustrátor, scénograf a spisovatel

Jugoslávská

ulice nazvaná podle bývalého státu u Jadranu, velmi populární v době totality. Jugoslávie byl stát existující na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře po většinu 20. století, která rozložením v podobě čínského znaku ohraničuje současnou oblast Na Slovanech od nové oblasti s názvy dalších evropských států

Jungmannova

ulice podle českého spisovatele Josefa Jungmanna (16. července 1773 Hudlice – 14. listopadu 1847 Praha), byl také filolog, lexikograf a překladatel. Ulice leží v oblasti Vinohrady, kde jsou užita jména českých spisovatelů

K Hájovně

protíná oblast Zálesí od hlavní Jirenské k lesu, kde je bývalá hájovna, nyní v majetku společnosti, která údajně využije objekt pro postižené děti

K Viaduktu

ulice schválená v r. 2018 pro RD podle potoka Výmola směřující k železničnímu viaduktu zvanému Devět kanálů, místní název

Kališnická

ulice v nové zástavbě v Radlické čtvrti s názvem se vztahem k husitství

Kladská

ulice nad rybníkem Fabrák, přináleží do oblasti Na Slovanech se jmény podle slovanských států a národů

Klánovická

ulice směřující ke Klánovickému lesu v oblasti Pařezina

Klostermannova

ulice v oblasti Pařeziny (jména spisovatelů) podle Karla Faustina Klostermanna (13. února 1848 Haag am Hausruck  – 16. července 1923 Štěkeň). Byl to český spisovatel německé národnosti s regionálním zaměřením na oblast Šumavy, Pošumaví a Šumavského Podlesí. Byl představitelem realismu v literatuře a tzv. venkovské prózy. Ulice je rozdělena ulicí Jirenskou. Část vede od ulice Rašínovy k ulici Guth-Jarkovského, zbytek od ulice Jirenské k trati.

Kmochova

jedna z ulic v oblasti V Setých, která patří mezi pojmenované podle českých skladatelů. František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky u Kolína – 30. dubna 1912 Kolín) byl český dirigent a skladatel dechové hudby

Kollárova

ulice v oblasti nad Homolkou a pod Úvalákem podél ulice Pražská s názvy podle spisovatelů. Ján Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), byl básník, jazykovědec, historik a evangelický duchovní slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození

Komenského

ulice v oblasti mezi Vinohrady a Chaloupky, původně přetínala železniční trať a byly na ní tzv. malé závory. Nyní navazuje na Nerudovu ulici a začíná nad tratí. Jan Amos Komenský, latinsky Iohannes Amos Comenius  (28. března 1592 jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam). Byl poslední biskup Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů

Kožíškova

ulice v oblasti náměstí Svobody, věnována významnému spisovateli žijícímu v této ulici. Josef Kožíšek (6. července 1861 Lužany – 6. července 1933 Úvaly) byl český básník, učitel a esperantista, tvorbu věnoval dětem. Jako ředitel zdejší školy složil slova školní hymny a hudbu učitel Jan Štancl. Dříve se ulice (r.1929) jmenovala J. B. Foerstra, po smrti J. Kožíška byla přejmenována

Kupkova

ulice východně od Jirenské (oblast V Setých nebo Hodov), kde jsou použita jména českých význačných malířů. František Kupka (23. září 1871, Opočno – 24. června 1957, Puteaux, Francie) byl český malíř, grafik a ilustrátor, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství, nejvýše hodnocený ve světě

Lesní

ulice v oblasti Zálesí, která leží téměř na hranici katastru města u okraje Klánovického lesa, kde jména ulic jsou podle stromů lesní tématiky

Lipanská

lomená ulice v Radlické čtvrti se jmény podle husitské doby

Litevská

návrh názvu nové ulice navazující na oblast Na Slovanech, rozrůstající se dále na jihu města podle severských a později ostatních evropských států (viz Evropská, Finská, Estonská, Lotyšská)

Lotyšská

návrh názvu nové ulice navazující na oblast Na Slovanech, rozrůstající se dále na jihu města podle severských a později ostatních evropských států (viz Evropská, Finská, Litevská, Estonská)

Lužická

ulice v oblasti/čtvrti Na Slovanech s názvy podle slovanských zemí a národů

Máchova

ulice v oblasti Pařezina, kde jsou pro názvy použita jména spisovatelů, básníků apod. Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha-Malá Strana  – 6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih

Mánesova

ulice v oblasti Pod Tratí, od Mlýnského rybníka západně a tvoří rozhraní ke Ztracenému Korci, je pojmenována po Josefu Mánesovi (12. května 1820 Staré Město – 9. prosince 1871 Nové Město) českém malíři, ilustrátorovi, jednom z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu

Maroldova

ulice v oblasti Na Homolce, mezi jmény spisovatelů je Luděk Alois Marold (7. srpna 1865 Praha-Malá Strana – 1. prosince 1898 Královské Vinohrady) český malíř a ilustrátor, který vytvořil největší obraz v Česku panoramu Bitva u Lipan.

Milíčova

ulice v Radlické čtvrti s husitskou tématikou nazvána podle Milíče z Kroměříže (mezi 1320 a 1325 – 29. červen 1374, Avignon), který byl původně notář české královské kanceláře, později populární pražský kazatel. Je pokládán za největšího českého reformního kazatele 14. století

Modřínová

ulice v oblasti Zálesí, s názvem podle stromu, význačná tím, že je v ní soukromý dům pro seniory

Moravská

ulice ve čtvrti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Muchova

ulice v oblasti V Setých a Hodov pod hlavní Jirenskou nad koupalištěm, pojmenována jako ostatní zde podle slavných českých malířů. Alfons Maria Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) byl český malíř, grafik a designér období secese

Na Drahově

ulice schválená pro oblast Hostína u sběrného dvora v r. 2019

Na Spojce

ulice v oblasti Pod Tratí vede pod železničním koridorem a spojuje horní a dolní část města

Na Stráni

ulice (trojdílná) s novou zástavbou u oblasti Na Slovanech a Hostín, teoreticky nazvaná podle mírné stráně ke Škvoreckému potoku

Na Ztraceném korci

ulice obkružuje stavby v oblasti Ztracený Korec a navazuje na Horovu, a tím dokončuje okruh

Nad Koupadlem

lomená ulice nad koupalištěm

nám. Svobody

ulice ohraničující čtverec původně plánovaný jako náměstí, odtud název, než zde vyrostla nová zástavba. Bývalá plocha využívaná zemědělsky, proto lidové označení „bramborové náměstí“

Náměstí Arnošta z Pardubic

viz Arnošta z Pardubic – ulice

Nerudova

dlouhá ulice, která ohraničuje oblast/čtvrť Vinohrady od jihu. Pojmenována podle českého spisovatele a básníka. Jan Neruda (9. července 1834 Praha-Malá Strana – 22. srpna 1891 Praha-Nové Město) byl také novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců

Orebitská

ulice schválená v r. 2015 pro novou výstavbu v Radlické čtvrti v duchu husitství. Orebité je označení pro východočeskou skupinu husitů pojmenovanou podle kopce Oreb nad městečkem Třebechovice pod Orebem, na kterém se poprvé shromáždili 20. dubna 1420

Osadní

ulice vpravo od ulice U Přeložky 1/12, nazvaná podle místa, propojuje původně osadu celoročně obytných chat a směřuje do oblasti Králičina

Otokara Březiny

ulice v oblasti V Setých, kde je řada ulic pojmenována podle známých českých osobností, ale převážně skladatelů aj. Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý (13. září 1868 Počátky – 25. března 1929 Jaroměřice nad Rokytnou), byl český básník a spisovatel, představitel symbolismu. Ulice je lomená a vede z části podle železničního koridoru

Oty Pavla

ulice v oblasti U Horoušánek, kde mezi jmény spisovatelů jsou i názvy podle úvalských osobností. Ota Pavel (2. července 1930 Praha –  31. března 1973 Praha), byl český prozaik, novinář a sportovní reportér

Palackého

ulice v oblasti Pařezina nazvaná podle Františka Palackého (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město), který byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa

Pernerova

v oblasti V Setých, kde jsou ulice pojmenovány podle českých osobností. Jan Perner (7. září 1815, Bratčice – 10. září 1845, Pardubice) byl český projektant a stavitel železničních tratí, který řídil  stavbu železnice z Olomouce do Prahy (přes Úvaly) v roce 1845

Pod Slovany

rozvětvená ulice zhruba západně od oblasti Na Slovanech, místní název

Pod Tratí

shodně pojmenovaná ulice jako celá oblastí ležící pod železničním koridorem

Poděbradova

ulice v Radlické čtvrti s názvy se vztahem k husitství. Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471 Praha), byl jediným českým králem, který nebyl královského rodu a vyznával  jiné náboženství než katolické

Podhájí

místní název ulice pod hájem navazujícím na Masarykův háj, chybně se často píše V Podhájí

Polská

ulice ve čtvrti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Pražská

ulice od závor téměř po hranici katastru města, s dřívějšími názvy: Wilsonova do r. 1945, Stalinova – do r.1948, pak Rudé armády, od roku 1990 geografický název Pražská ulice

Prokopa Velikého

ulice protínající oblast Vinohrad k Homolce, pojmenována podle Prokopa Holého, později též známého jako Prokop Veliký (asi 1380 – 30. květen 1434, Lipany), který byl radikálním husitským knězem, politikem a vojevůdcem, a který se stal duchovním správcem táborské obce a neformální hlavou husitských Čech

Purkyňova

Jan Evangelista Purkyně (od 15. července 1869 rytíř Purkyně/Ritter von Purkyně), křtěn Jan Josef (18. prosince 1787, podle křestní matriky 17. prosince, Libochovice (zámek) – 28. července 1869 Praha – Nové Město) byl český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof; otec malíře Karla Purkyně. Podle vědce byla pojmenována ulice V Setých

Raisova

Karel Václav Rais (4. ledna 1859 Bělohrad – 8. července 1926 Praha-Královské Vinohrady) byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Ulice s jeho jménem leží ve čtvrti Vinohrady s názvy českých osobností, směřující od Nerudovy a přetínající Pražskou směrem na Petřín

Rašínova

Alois Rašín (18. října 1867 Nechanice – 18. února 1923 Praha) byl český a československý politik a ekonom. V období první světové války byl jedním z odsouzených v procesu s Omladinou, účastníkem prvního odboje a jedním z mužů 28. října. Stal se prvním československým ministrem financí a funkcionářem Československé národní demokracie. Při atentátu v roce 1923 byl smrtelně zraněn. Ulice s jeho jménem je v oblasti Pařezina mezi československými osobnostmi. Spojuje náměstí Svobody s Jirenskou. Po r. 1948 byl přejmenována na Fučíkovu ulici. Po roce 1990 byl obnoven původní název

Riegerova

František Ladislav svobodný pán Rieger (10. prosince 1818 – 3. března 1903 Praha-Nové Město) byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany a ulice s jeho jménem navazuje na Arnošta z Pardubic, z náměstí vede k oblasti Malechov, snadno se zaměňuje na zkrácené Riegrova a nenalezne v GPS a mapách

Roháčova

Jan Roháč z Dubé, odjinud z Tehova a na Sionu (asi 1374 – 9. září 1437, Praha) byl čelní husitský hejtman a jeden z nejbližších straníků Jana Žižky. Jeho ulice je v Radlické čtvrti, patří k ostatním se názvy náležejícími k husitství

Rokycanova

Jan Rokycana, též Jan z Rokycana, i Jan z Rokycan (asi 1396 Rokycany – 22. února 1471 Praha), byl husitský teolog, zvolený arcibiskup kališnické církve. Jeho ulice je v Radlické čtvrti, patří k ostatním se názvy náležejícími k husitství

Rumunská

ulice v oblasti Na Slovanech a ač Rumuni nejsou Slované, tak navazuje geograficky na Bulharskou i zde

Ruská

ulice v oblasti Na Slovanech (jedna z prvních spolu se Srbskou aj. s domky postavenými od r. 1924), patří k pojmenovaným podle slovanských národů a zemí

Seifertova

ulice od staré zástavby k nové na Výpustku nad Pařezinou. Jaroslav Seifert (23. září 1901 Žižkov – 10. ledna 1986 Praha) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984)

Skácelova

ulice v oblasti Výpustek v nové zástavbě města. Jan Skácel (7. února 1922 Vnorovy – 7. listopadu 1989 Brno) byl moravský básník, prozaik a autor poezie pro děti. Za války byl totálně nasazen, po vystudování filozofie pracoval v médiích, po roce 1969 však nesměl publikovat a přešel k samizdatu a exilové literatuře

Slavíčkova

Antonín Slavíček (16. května 1870, Praha-Staré Město – 1. února 1910, Praha-Holešovice) byl český impresionistický malíř. Jedná se o vrcholného představitele českého umění kolem roku 1900. Ulice s jeho jménem leží v oblasti V Setých/Hodov, kde jsou použita jména slavných malířů ve východní části a skladatelů západně od Jirenské silnice

Slezská

ulice v oblasti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Slovenská

ulice v oblasti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Slovinská

ulice v oblasti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Smetanova

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Ulici s jeho jménem leží pod železničním koridorem, vede od závor s kopce k Mlýnskému rybníku

Smrková

ulice také ohraničující oblast Zálesí u Klánovického lesa, která používá v názvech stromy

Sovova

Antonín Sova (26. února 1864 Pacov – 16. srpna 1928 Pacov) byl český básník, spisovatel a 1. ředitel Městské knihovny v Praze. Podle něj je pojmenována ulice v oblasti Pod Tratí

Srbská

ulice v oblasti Na Slovanech podle slovanských zemí a národů

Sudoměřická

ulice schválená v r. 2015 pro novou výstavbu v Radlické čtvrti v duchu husitství, zatím není na mapách

Sukova

ulice V Setých mezi jinými se jmény skladatelů. Josef Suk starší (4. ledna Křečovice – 29. května 1935 Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka

Šafaříkova

ulice mezi původní a novou zástavbou v oblasti Pařezina, kde jsou názvy ulic podle spisovatelů aj. osobností. Pavel Josef Šafařík (13. května 1795, Kobeliarovo – 26. června 1861, Praha) byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec

Šámalova

Otakar Šámal, byl jako spolupracovník komunistů nacisty zatčen a 8. září 1942 popraven, na jeho počest je ulice pojmenována a leží v oblasti U Horoušánek, kde jsou i názvy jiných českých a úvalských osobností

Škvorecká

geografický název lomené ulice směřující od rybníka Fabrák přes křižovatku se silnicí I/12 do Škvorce

Šrámkova

Fráňa Šrámek, rodným jménem František Šrámek (19. ledna 1877 Sobotka – 1. července 1952 Praha) byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Ulice s jeho jménem je v oblasti Homolka, kde jsou použita jména spisovatelů, básníků aj. osobností

Štefánikova

ulice mezi Wolkerovou a Hakenovou je pojmenována podle jednoho ze zakladatelů československého státu. Milan Rastislav Štefánik (21. 7. 1880 Košiarinská – 4. 5. 1919 Vajnory) byl astronom, diplomat, slovenský spolupracovník T. G. Masaryka a E. Beneše v protirakouském zahraničním odboji, první československý ministr vojenství. V 50. letech 20. stol. se ulice jmenovala Nikose Belojannise (1915 až 1952) podle činitele řeckého dělnického a komunistického hnutí, bojovníka proti německým a italským okupantům a za řecké občanské války 1946 až 1949 politického komisaře Řecké demokratické armády. Jako člen ústředního výboru Komunistické strany Řecka byl v prosinci roku 1950 zatčen, v roce 1952 odsouzen k trestu smrti a popraven

Švermova

ulice v oblasti Petřín. Jan Šverma (23. března 1901 Mnichovo Hradiště – 10. listopadu 1944 Chabenec) byl český novinář a komunistický politik

Táboritská

ulice je v Radlické čtvrti, patří k ostatním se názvy náležejícími k husitství. Táborský svaz (táboři, táborité; latinsky Thaboritae) je označení pro radikální husitskou politickou, náboženskou a vojenskou stranu

Tachovská

ulice schválená v r.2015 plánovaná v oblasti Na Slovanech či Hostín ???

Těsnohlídkova

ulice v oblasti U Horoušánek, kde jsou i názvy jiných českých a úvalských osobností. Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav – 12. ledna 1928 Brno) byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou Liška Bystrouška

Tigridova

ulice v oblasti U Horoušánek, kde jsou i názvy jiných českých a úvalských osobností. Pavel Tigrid, narozený jako Pavel Schönfeld  (27. října 1917 Praha– 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie), byl český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu

Tichého

František Tichý (25. března 1896 Praha–Smíchov – 7. října 1961 Praha) byl český malíř, ilustrátor, grafik a jevištní výtvarník. Patřil k významným osobnostem české výtvarné avantgardy 20. stol. Ulice s jeho jménem leží v oblasti V Setých/Hodov, východně od Jirenské ulice, kde jsou použita jména slavných malířů ve východní části a skladatelů západně od Jirenské silnice

Tisová

podle zavedeného zvyku pojmenovat ulice v oblasti Zálesí podle stromů

Tovární

ulice nad koupalištěm směřující od bývalé továrny VEGA/Kubínka, později Středočeský průmysl masný, nyní různé výroby a společnosti s.r.o. k ulici Nad Koupadlem

Tylova

ulice v oblasti Pařezina, kde jsou pro názvy použita jména spisovatelů, básníků apod. Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora  – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář

Tyršova

ulice toho jména se nachází spolu s Fügnerovou poblíž sokolovny ve středu města. Miroslav Tyrš (narozen jako Fridericus Emanuel Tirsch) (17. září 1832 Děčín – 8. srpna 1884 Oetz) byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog

U Horoušánek

geografický či místní název ulice směřující od Jirenské silnice do oblasti U Horoušánek

U Hostína

ulice směřující z oblasti Na Slovanech k zástavbě v oblasti Hostín, místní název

U Kaberny

ulice směřující od rybníku Fabrák v místech, kde bývala lávka přes odkalovací nádrž toho názvu. Z ní je obnovena jen část u Výmoly. Místní jméno

U Obory

zatím slepá ulice od Dobročovické směřující do oblasti Králičiny, místní název tam kde bývala Škvorecká obora

U Přeložky

průtah krajem města od Újezdu n.L. po světelnou křižovatku se Škvoreckou u Penny, místní název podle v 50. letech budované přeložky státní silnice Praha – Kolín

U Starého koupadla

slepá ulice poblíž míst, kde bývalo staré sokolské koupaliště, místní název. Dříve prý se říkalo i Na Starém koupadle, pak sjednoceno na současný název

U Vidrholce

zatím plánovaná ulice navržená v r. 2005

U Výmoly

místní název ulice směřující od potoka Výmoly k Dobročovické

V Jezerách

ulice určená v r.2019 pro jednu u sběrného dvora, místní název, dřív zde bývaly vodní nádrže/jezera, zdá se, že se od pojmenování upustilo v důsledku stavby Svazkové školy v oněch místech

Václava Rytíře

ulice v nové zástavbě v oblasti U Horoušánek, zatím hraniční. V. Rytíř se narodil 22. 12. 1889 v Praze a zemřel 29. 6. 1943 v Úvalech. Malíř a grafik. Specializoval se na tvorbu „ex libris“, také na krajinomalbu a grafiku. V roce 1935 byl zvolen viceprezidentem Společnosti sběratelů ex-libris v Los Angeles. Československo zastupoval v předsednictvu The American Society of  Booplate Collectors and Designers. Žil dlouho let v Úvalech, kde je také pochován

V. Špály

ulice v oblasti nákupního centra Pražská, vede od ní ke Kollárově a dál ke Kolínské, Václav Špála (24. srpna 1885 – 13. května 1946, Praha) byl český akademický malíř, grafik a ilustrátor. Mezi sběrateli je jedním z nejvyhledávanějších českých umělců moderního umění

Vaculíkova

ulice v oblasti nové zástavby Výpustek. Ludvík Vaculík (23. července 1926 Brumov – 6. června 2015 Dobřichovice) byl český prozaik, fejetonista, publicista, disident, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel edice Petlice (zal. 1972)

Vítězslava Nováka

Vítězslav Novák (5. prosince 1870 Kamenice nad Lipou – 18. července 1949 Skuteč) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a horolezec. Ulice se dříve jmenovala Macharova. Je v oblasti mezi nádražím a Petřínem, patří mezi ulice pojmenované po českých umělcích

Vladimíra Vondráčka

ulice ležící poblíž jiné, pojmenované podle dalšího úvalského umělce (V. Rytíře) v oblasti U Horoušánek. Vladimír Vondráček (1. srpna 1922 Praha – 1. října 1992 Kutná Hora) byl český akademický malíř, výtvarník a sochař. Od roku 1955 žil v Úvalech

Vojanova

ulice směřující od Pražské k V. Nováka a 28. října v oblasti nad nádražím, kde jsou ulice pojmenované podle českých osobností (umělců). Eduard Vojan (5. května 1853 Praha-Malá Strana – 31. května 1920 Praha) byl český herec, člen Národního divadla, v němž vyvrcholilo české mimické umění na rozhraní 19. a 20. století.

Vrchlického

lomená ulice vedoucí od nám. Svobody směrem k Pařezině, kde jsou pojmenovány podle českých básníků, spisovatelů, osobností aj. Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida (17. února 1853 Louny – 9. září 1912 Domažlice), byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře

Vydrova

krátce zalomená ulice v oblasti Pod Tratí rovněž pojmenovaná podle českých osobností. Václav Vydra (29. dubna 1876 Plzeň – 7. dubna 1953 Praha) byl český divadelní herec, režisér, autor memoárové literatury a úvah o divadle. V Úvalech měl letní byt, spolupracoval s úvalskými ochotníky a hrál zde i divadlo

Wolkerova

ulice směřující od Pražské k nám. Svobody, kde jsou ulice pojmenované podle českých umělců aj. Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker (29. března 1900, Prostějov – 3. ledna 1924, Prostějov), byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie

Zahradní

další kratší slepá ulice odbočující ze Škvorecké a vedoucí do zeleně zahrad na rybníčkem Kalákem, místní název

Zálesí

dvě krátké ulice téhož jména ohraničující ze severu a jihu nezastavěnou část stejnojmenné oblasti Zálesí. Oblast i ulice vychází z původního užívaného názvu

Žižkova

ulice pojmenovaná patrně v návaznosti na ulici Prokopa Velikého v oblasti Vinohrad. Dříve byla Žižkova ulice na Malechově, ta se nyní nazývá 5. května. Ulice přetíná Nerudovu a vede až ke schodům k Výmole.

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (kolem roku 1360 Trocnov – 11. října 1424 Přibyslav) byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby

Želivského

ulice je v Radlické čtvrti, patří k ostatním se názvy náležejícími k husitství. Jan Želivský (1380 – 9. března 1422 Staré Město Pražské) byl radikální husitský kněz a kazatel, nejvýraznější postava českého chiliasmu