Dr. Vítězslav Pokorný,  2013

Leden

1. 1. 1820
Z iniciativy úvalského mlynáře Františka Pleskota, autora divadelní hry „Libohra z historie Josefa Egyptského“, byl, po vzoru prvního čtenářského spolku založeného v září 1818 radnickým farářem Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, založen čtenářský spolek také v Úvalech.

1. 1. 1920
V domě č. p. 31 byla otevřena první úvalská lékárna. Jejím majitelem se stal PhMr. Karel Havlíček.

1. 1. 1961
Na úvalském nádraží bylo odbaveno 88 osobních a 75 nákladních vlaků.

1. 1. 1969
Vstoupilo v platnost rozhodnutí Středočeského krajského národního výboru o povýšení Úval na město.

1. 1. 2005
Po několika desítkách let Úvaly opět překročily v počtu trvale hlášených osob hranici 5000 obyvatelů. K tomuto dni žilo v Úvalech 5019 obyvatelů.
2. 1. 1965
Do užívání občanům bylo slavnostně předáno zdravotní středisko v Úvalech. Bylo vybudováno svépomocí úvalských občanů. Jejich brigádnická práce byla zhodnocena částkou 374 042,- korun a celá budova byla oceněna částkou 1 023 182,- korun. Mezi nejzaslouženější brigádníky patřili: Ing. L. Klíma, A. Víšek, J. Richter, K. Vicovský, V. Henyš, Jar. Kejř, J. Vavřina, A. Zelinka, B. Veselý, V. Řezníček, J. Mysliveček.

4. 1. 1979
V Kollárově ulici č. p. 1260 byla slavnostně otevřena mateřská škola. Zázrak v Úvalech“ – tak zněl titulek v novinách. Byla to první mateřská škola v tehdejším Československu stavěná novou technologií a jako prototyp nové moderní koncepce. Její montáž na předem zbudované základy trvala pouhých 10 dní a škola získala kapacitu 120 dětí.

5. 1. 1919
V Nedvědově hostinci na úvalských Vinohradech (č. p. 197) se konala veřejná schůze, na níž úvalské ženy vyvolaly protest proti nedostatečnému zásobování. Od toho zbýval jen krok k otevřeným demonstracím proti drahotě, které na jaře roku 1919 postihly také naše městečko.

5. 1. 2004
Mráz a sníh způsobily kolaps na dopravních tazích. Na železniční trati z Prahy do Kolína zamrzlo několik výhybek a praskla kolejnice mezi Úvaly a Českým Brodem.

6. 1. 1865
O 2. hodině odpolední přenesla se přes městečko velká bouře s vichřicí, která poškodila mnoho střech.

10. 1. 1930
Byly instalovány nové varhany v kostele Zvěstování Páně v Úvalech v době od 10. ledna do 1. února. Tyto varhany pocházely z bočního kůru chrámu sv. Víta v Praze.

12. 1. 1990
Koordinační výbor Občanského fóra v Úvalech uspořádal v kulturním domě významný diskusní večer. Při tomto setkání byla znovu projednávána potřeba rekonstrukce městské rady, z jejíchž třinácti členů zůstávali ve funkci pouze čtyři občané. Podobný vývoj postihl také funkce poslanců městského národního výboru, z nichž jedenáct na počátku roku složilo své mandáty.

28. 1. 1800
Přes Úvaly projížděl legendární ruský vojevůdce maršál Alexandr Vasiljevič Suvorov v rámci koaličních válek proti napoleonské Francii.

28. 1. 1950
Byl uzavřen první ryze občanský sňatek v Úvalech, který vzbudil velkou pozornost místních obyvatel. Sňatek uzavřeli manželé Netušilovi.

leden 1787
Při své první cestě z Vídně do Prahy projížděl Úvaly legendární rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart.

leden 1910
Byla zřízena koedukační měšťanská škola v Úvalech.

leden 1961
V Úvalech byla otevřena první samoobsluha – drogerie, papírnictví a hračky. Prvním vedoucím prodejny se stal Jan Kletečka.

leden 1968
Plně se rozvinul tzv. „obrodný proces“ v celé zemi. Reformní úsilí KSČ nadchlo většinu úvalských občanů, kteří byli informování ve sdělovacích prostředcích o změnách v KSČ a ve vedení státu. Znovu byla po 20 letech obnovena činnost Sokola, který se stal samostatným oddílem Slavoje Úvaly a dále Junáka.

leden 2004
Na vojenskou základní službu nastoupili z Úval historicky jedni z posledních povolanců. Armáda ČR se nadále stala plně profesionální.

Únor

1. 2. 1882
V domku č. p. 18 na náměstí se narodila spisovatelka Marie Majerová.

2. 2. 2009
Zastupitelstvo Středočeského kraje přijalo nařízení o zřízení Přírodního parku Škvorecká obora-Králičina. Nařízení Středočeského kraje bylo vyhlášeno ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje dne 27. března 2009 pod číslem 1/2009.

12. 2. 1924
Bylo rozhodnuto o úřední změně názvu městečka z Ouvaly na Úvaly. Několikaletý boj představitelů Úval za zachování tradičního názvu byl marný.

13. 2. 1966
V Úvalech byl založen Klub filatelistů.

15. 2. 1863
V historii Úval bylo uděleno první čestné občanství, které získal František Lev Charbuský, ředitel Pražské úvalské horní a hutní společnosti. Za velké zásluhy pro blaho obce Ouvalské od zastupitelstva obecního za čestného souseda jednohlasně zvolen.

16. 2. 1921
Dle prvního úředního sčítání v samostatné ČSR žilo v Úvalech ve 335 domech 2352 obyvatel.
18. 2. 2006
V Úvalech bylo založeno občanské sdružení Klub přátel historie a přírody Úval a okolí. Klub podporuje poznávání regionální historie a přírodních památek, propaguje, identifikuje a podílí se na péči a ochraně historických a přírodních památek ve městě a v okolí, vyvíjí činnost k připomínání historických událostí a osobností ve městě a regionu. Prvním předsedou byl zvolen Dr. Vítězslav Pokorný.

27. 2. 1948
V Úvalech byla založena státní strojní stanice a byla vybavena třemi traktory, samovázacím žacím strojem a pluhy. Stroje byly umístěny v hospodářských budovách hostince čp. 9 (U Českého lva). Vedoucím se stal František Vambera – přednosta ředitelství Státních lesů v Kostelci nad Černými lesy.

28. 2. 1990
Plenární zasedání Městského národního výboru v Úvalech, které řešilo nepříznivou situaci v obecní samosprávě po „sametové revoluci“. Zde byli do pléna kooptováni noví poslanci a členové rady. Zároveň došlo ke zvolení nového předsedy (od r. 1992 starosty) ing. Ivana Černého, místopředsedy dr. Miloše Němce a tajemnice Jany Tůmové.

29. 2. 1988
Na rohu ulice Vítězslava Nováka a 28. října byl založen Městský dům pionýrů a mládeže, dnes Městský dům dětí a mládeže v Úvalech.

únor 1766
Byl okraden ouvalský mlynář od „bandy loupežnické“.

Březen

1. 3. 1961
Při celostátním sčítání lidu a domácností žilo v Úvalech 5 007 obyvatelů.

1. 3. 2001
Dle sčítání lidu, domů a bytů žilo v Úvalech 4 717 obyvatelů.

2. 3. 2003
Na Pražské ulici č. p. 180 byla slavnostně otevřena Husova kaple a fara Církve
československé husitské v Úvalech.

3. 3. 1907
V Úvalech byla založena Tělocvičná jednota Sokol Úvaly.

3. 3. 1947
Úvalská rodačka, spisovatelka Marie Majerová byla jmenována čestnou občankou Úval.

3. 3. 1990
Kulturní dům Marie Majerové v Úvalech se stal dějištěm prvního sněmu úvalského Občanského fóra.

6. 3. 1886
C. k. místodržitelství v Praze potvrdilo stanovy Spolku dobrovolných hasičů městyse Ouval a dalo tak souhlas k jeho ustavení.

7. 3. 1750
Císařovna Marie Terezie potvrdila zřízení poštovní stanice v Úvalech. Reskriptem ze dne 7. března 1750 potvrdila císařovna Marie Terezie, že na příště poštovní trať z Vídně přes Eugerndorf, Stokerau, Hollabrünn, Jekelsdorf, Znojmo, Vraynersdorf Mor. Budějovice, Želetavu, Stonařov, Jihlavu, Německý Brod, Habry, Čáslav, Kolín, Plaňany a Ouvaly do Prahy jíti má, stará pak trať přes Ujatěnín a Slavovice měla býti opuštěna. Poštovní stanice pak zahájila činnost v roce 1754.

7. 3. 1930
Byla uspořádání školní akademie u příležitosti oslav osmdesátých narozenin prezidenta T. G. Masaryka, na níž se poprvé objevil prapor úvalských škol, symbol ušlechtilého cítění, myšlení a konání. Prapor byl zhotoven podle nejlepších návrhů žáků měšťanské školy, kteří se zúčastnili školní soutěže. Byl vyšit na hedvábí. Pracovalo na něm 44 žákyň měšťanské školy celkem 440 hodin. Prapor měl dvě strany. Na jedné straně v barvách trikolory byl znak Úval uprostřed lipového věnce. Ten symbolicky vyjadřoval jednotu všech Úvaláků, Čechů a Slovanů. Na druhé jednobarevné straně byl kruh ze srdíček spojených stuhou směřujících k slunci a srdci uprostřed. Tato strana nesla nápis: „Úvalské školy k sluncím poznání a vzájemné lásky.“ Na slavnostní akademii také zazněla nová hymna úvalských škol. Slova složil ředitel Josef Kožíšek, hudbu odborný učitel Štancl.

8. 3. 1868
První divadelní představení místního ochotnického souboru, které se konalo v hostinci „U Nádraží“.

10. 3. 1921
Byla založena Církev československá husitská v Úvalech. I když byla nejprve založena ve Škvorci, kde členy byli i úvalští občané. Sídlo do Úval natrvalo bylo přeneseno v roce 1968.

15. 3. 1939
Také do Úval vstoupilo okupační německé vojsko, které doslova formou koloniálního zřízení ovládlo veškerou správu obce.

17. 3. 1943
Zemský úřad v Praze rozpustil úvalské obecní zastupitelstvo, na jehož místo Okresní úřad v Českém Brodě jmenoval pětičlennou správní komisi v čele s Ferdinandem Birkem.

17. 3. 1952
V Úvalech bylo ustaveno JZD jako družstvo III. typu a pracovalo na 115 ha. Do nového představenstva byli zvoleni Richter Jindřich – předseda a vedoucí živočišné výroby, Duke František – vedoucí rostlinné výroby, Strejcová Růžena – pokladní, Richterová Anna – skladní, Morávková Zdena – účetní, Manda Karel a Nováková M. – členové představenstva. Dozorčí radu tvořili Koblížek Josef, Netušilová Růžena, Procházková Antonie, Marousková A., Kvízová Pavla

20. 3. 1897
Jako první finanční ústav v městečku byla založena Občanská záložna v Úvalech. Jejími zakladateli byli jak někteří obyvatelé Úval, tak bohatí sedláci z okolních vesnic. Činnost záložny, sídlící ve vlastním domě č. p. 18 na náměstí, byla zahájena mší a promluvou faráře Vojtěcha Šrámka.

25. 3. 1848
Úvaly byly jednou z prvních obcí, která zaslala dvě „děkovné adresy“ Svatováclavskému výboru, jehož zástupci měli ve Vídni jednat o petici, která požadovala obnovu státoprávního celku zemí Koruny české, všeobecný výkup roboty a zrušení poddanství, zavedení obecní samosprávy, svobodu tisku, shromažďování, náboženského vyznání a podobně. Na dopisech najdeme podpisy místního rychtáře Václava Hladíka, učitele Antonína Bukwitze, měšťana Františka Herfurta, hradešínského kaplana Karla Würbse i představitelů úvalské židovské obce Jakuba a Bedřicha Gersonových. Jejich zájem o revoluční dění nebyl náhodný, neboť také Židé si od požadovaných změn slibovali tolik toužené získání všech občanských práv a odstranění staleté diskriminace.

27. 3. 1954
Na rohu Husovy a Smetanovy ulice byl slavnostně otevřen Kulturní dům Marie Majerové. Kulturní dům byl řešen přestavbou restaurace U Komberců (U nádraží) a jedna z významných předválečných českých spisovatelek, úvalská rodačka Marie Majerová na přestavbu přispěla vlastními značnými finančními dary. Úvalští občané na stavbě odpracovali přes 10 tisíc dobrovolných brigádnických hodin. V roce 1994 byl kulturní dům rozhodnutím zastupitelstva města zrušen a objekt vrácen v restituci původním majitelům.

28. 3. 1948
Došlo k nucenému sjednocení tělovýchovných organizací v Úvalech, kdy byla Tělovýchovná jednota Sokol sloučena se Sportovním klubem Úvaly a Sportovním klubem Slovan.

30. 3. 1919
Mimořádný zájem Úvalských o tělovýchovnou činnost dokládá skutečnost, že založili Sportovní klub (SK Úvaly), který měl již ve 20. letech fotbalový, tenisový a volejbalový odbor.

březen 1941
Pro vojenské účely byly německými vojáky zabrány obě školní budovy, takže vyučování muselo probíhat ve Škvorci a v úvalském hostinci U Srazilů na Slovanech, ruční práce vyučovala učitelka paní Horálková-Bartáková ve svém bytě v Tyršově ulici. Teprve v červnu 1941 byla značně poškozená budova uvolněna. V říjnu 1944 byly zabrány dvě učebny pro výuku německých žáků. Děti německých rodičů jezdily do německé školy v Klánovicích.

březen 1950
V adaptovaném domě bývalého hostince U Přibylů, č. p. 527 na Úvaláku, bylo umístěno léčebné a zubní ambulatórium, poradna pro matky a děti a poradna pro nastávající matky.

březen 2001
Při sčítání lidu, domů a bytů měly Úvaly 4 690 obyvatel, z nichž bylo 2 435 žen.

Duben

11. 4. 1886
V Úvalech byl založen Spolek dobrovolných hasičů městyse Ouval ustavující valnou hromadou. Prvním velitelem se stal Pavel Rosenbaum, ale na svou funkci na nátlak členů do tří měsíců rezignoval. Starostou sboru se stal podle stanov starosta městečka Antonín Chlapec a podvelitelem Václav Šmidlík.

12. 4. 1949
Byla zahájena stavba nového rybníka (Lhoták). ¾ ha vodní plochy se rozkládá v údolí Škvoreckého potoka, na loukách pod bývalou Rosenbaumovou cihelnou. Lhoták se nazývá po bývalém předsedovi MNV Václavu Lhotákovi.

13. 4. 1919
Na počest vzniku Československé republiky byla před budovou školy slavnostně vysazena lípa Svobody.

15. 4 – 30. 11. 1844
Za pouhých osm měsíců byl postaven mohutný železniční viadukt o devíti obloucích přes úvalské údolí, jímž protékal potok Výmola, dnes nazývaný „Devět kanálů“.

20. 4. 1999
V Úvalech byl slavnostně otevřen Domov důchodců. Vnitřním vybavením patří mezi nejlepší zařízení tohoto druhu a umožňuje 47 obyvatelům prožít důstojné stáří.

23. 4. 1879
Začala v Úvalech dvoudenní velkolepá oslava při příležitosti stříbrné svatby jejich veličenstev Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské.

24. 4. 1838
V Úvalech vypukl požár a s podporou silného větru těžce poškodil domy na severozápadní straně náměstí. Neštěstí počalo v domě Jana Bilanského č. p. 5. Požár rychle přeskočil na stavení Jana Petříčka č. p. 4 ½, Františka Řezáče č. p. 4, Václava Drvoly č. p. 46, Jana Ložka č. p. 3, obecní pastoušku č. p. 2 a hospodářská stavení Matěje Kopeckého č. p. 1. K požáru se sběhli obyvatelé okolních vsí a byly přitaženy ruční stříkačky ze Škvorce a z okolních panství. Povětšinou shořely jen střechy, ale obecní pastouška, jelikož byla celodřevěná, vyhořela do základu.

28. 4. 1935
V Úvalech byl ustaven Spolek zahrádkářů. Ustavující schůze spolku se v Úvalech konala 28. dubna 1935 za účasti 34 zakládajících členů – majitelů zahrad i zahrádek a přijala název “Spolek zahrádkářů pro Úvaly a okolí”. Členy vedení prvního výboru spolku byli předseda František Cmíral, místopředseda Václav Lhoták, jednatel František Sokol, pokladník Antonín Košťál.

29. 4. 1872
Úvaly byly postiženy povodní, kdy voda zaplavila chlévy a sklepy.

30. 4. 1881
Byl v Úvalech otevřen Rudolfův háj, vysázený Okrašlovacím a štěpařským spolkem v Úvalech na svazích Holé Hostýně v rámci slavnosti u příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa se Stefanií Belgickou.

30. 4. 2007
Byla otevřena prodejna Discount Plus v Úvalech.

Květen

4. 5. 1945
V pátek 4. května 1945 v odpoledních hodinách byl ustaven první Revoluční národní výbor, který zahájil svoji činnost v časných ranních hodinách v sobotu 5. května 1945 v budově Obecního úřadu v Úvalech, na náměstí v č. p. 95 a koordinoval postup proti německým okupantům a zabezpečoval pořádek ve městě. Jeho složení: (abecedně) Baše Miloslav, Birke Ferdinand, Brada Václav, Čmelík Josef, Ing. Dráb Ladislav, Drábek Karel, Kvapil František, Michálek Jaroslav, Pazourek Miroslav, Petera Josef, Pilát František, Podhradský František, Rýdl Josef, Srazil Václav, Sušánka Josef, Strnad Josef, Varvařovský Jaroslav. Předsedou byl zvolen Josef Rýdl, ředitel školy, jeho zástupcem Ing. Ladislav Dráb.

4. 5. 1947
Za hojné účasti občanů byl na místním hřbitově odhalen pomník obětem květnové revoluce v roce 1945.

5. 5. 1919
V Úvalech byla zřízena Měšťanská škola.

5. 5. 1945
Během dopoledne revolucionáři pod vedením Fr. Martinovského, J. Kafky, J. Martinovského, V. Lhotáka, Fr. Kvapila, K. Mandy, K. Stiebitze, F. Hliňáka aj. obsadili všechny průmyslové podniky ve městě a zatkli členy pěti zdejších německých rodin a kolaborantů, které uvěznili na půdě obecního úřadu. Po zásahu okresní správy však ještě téhož dne zajatce předali německé posádce. Krátce po poledni téhož dne občané pod vedením Milky Budkové a Antonína Krienera, zvaného „Tonda Roura“, svévolně na nádraží odstavili nákladní vozy se zbraněmi, zapojené do vlaku z Českého Brodu, což ovšem vyvolalo otevřený střet s německými vojáky. Několika dobrovolníkům pod vedením traťmistra R. Čermáka se také podařilo rozpojit železniční koleje mezi Úvaly a Klánovicemi, čímž byla znesnadněna další přeprava nepřátelských zbraní. Zástupci revolučního národního výboru, jehož vedení po odstoupení Josefa Rýdla převzal učitel Josef Martinovský, se znovu pokusili dohodnout kapitulaci německé posádky ve městě, ovšem okupanti odpověděli obsazením obecního úřadu, zakázáním činnosti revolučního národního výboru a prohlášením, že přebírají vedení obce.

5. 5. 1986
Byla vybudována srážkoměrná stanice v Úvalech, v Klostermannově ulici, původně ji vedl pan Antonín Šťovíček, nyní jeho zeť Ing. Jiří Veselý.

6. 5. 1945
V Úvalech zahájil činnost druhý Revoluční národní výbor, do jehož čela byl zvolen Josef Martinovský. Výbor pokračoval v koordinaci boje proti ustupujícím německým vojskům.

6. 5. 1945
V noci z 5. na 6. května se německá posádka z Úval přesunula ke svému velitelství v Českém Brodě, což bylo pro místní občany podnětem ke stavbě barikád na příjezdových komunikacích do města – na Stříbrňáku, Úvaláku, na okresní silnici za Vegou. Zároveň byly zataraseny přejezdy u velkých a malých závor, v Setých a podjezdy u L. Votavy a na Škvorecké silnici. Zároveň byly všechny mosty a podjezdy podminovány. Odpoledne 6. května se od Českého Brodu začaly vracet německé obrněné vozy, načež na barikádách vypukla střelba, která si vyžádala u hřbitovní zdi tři oběti z řad civilistů. Kolem páté hodiny se obránci stáhli do lesa Vidrholce, kde pokračovaly lokální přestřelky, které měly za následek několik dalších zmařených životů. Německé vojsko proniklo do Úval, kde začalo drancovat domy a nutit obyvatele k odklízení barikád. V Alšově ulici byl přitom zastřelen krejčí František Šlajer. Několik mužů bylo zatčeno jako rukojmí a občané byli vyzváni k odevzdání zbraní pod pohrůžkou zabití. V budově místního úřadu byli zatčeni Bohumil Jandourek, Jaroslav Michálek a Karel Marčín, kteří zde vykonávali zdravotnickou službu. Na rozdíl od ostatních rukojmí ovšem nebyli propuštěni, byli internováni v hostinci U Sechtrů, následně německými vojáky mučeni a zastřeleni a 8. května byli ve Vidrholci nalezeni mrtví za dnešní retranslační stanicí. Ve městě okupanti vyhlásili stanné právo.

7. 5. 1970
Čestným občanem města Úvaly byl jmenován Alexandr Vasilievič Volkov za zásluhy o osvobození města v roce 1945.

8. 5. – 12. 5. 1945
V Úvalech pracoval třetí, poslední, Revoluční národní výbor ve složení: Ing. Dráb Ladislav, předseda, (členové abecedně) Beneš Emil, Drábek Karel, Hrolánek Bořivoj, Kafka Jaroslav, Kvapil František, Manda Karel, Novák Josef, Přibyl Ludvík, Strnad Josef, Špička František, Štádler František, Těšík Josef, Trnka Bohumil, Varvařovský Jaroslav, Vodička Jiří, Votava František, Zika František.

9. 5. 1745
Šenkýř ouvalský Karel Zvolský obvinil u brodského práva rychtářského Jakuba Horkého z Hořan, že jej bez příčiny dvakráte do hlavy udeřil.

9. 5. 1945
Městečko Úvaly bylo osvobozeno od německých okupantů. Ráno se pozvolna naplňovalo náměstí místními občany. K překvapení všech městem pouze projelo osamocené vozidlo americké armády, pravděpodobně parlamentáři. O něco později však do Úval přijela Rudá armáda, která byla nadšeně přivítána místními obyvateli s kyticemi rozkvetlého šeříku. Koněvovy oddíly Rudé armády Úvaly jen projely, ale ve městě zůstali méně disciplinovaní vojáci maršála Malinovského, kteří se dopustili i krádeží a několika znásilnění.

12. 5. 1884
Položení základního kamene ke stavbě nové školní budovy Obecné školy (dnes č. p. 7). Zahájení její výstavby, dokončení a slavnostního vysvěcení školy 30. srpna téhož roku.

12. 5. 1945
V Úvalech byl ustaven první místní národní výbor, jehož předsedou byl zvolen Bohumil Trnka. MNV zahájil obnovu válkou poničeného městečka a konsolidaci poválečných poměrů.

16. 5. 1945
Naději na obnovu dřívějších poměrů v zemi vzbudil průjezd vlaku prezidenta Edvarda Beneše, který byl v Úvalech přivítán při svém návratu z Košic do Prahy.

25. 5. 2006
Představitelé města Ing. Ivan Černý a Ing. Jana Horová převzali v Praze z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Lubomíra Zaorálka dekret o udělení vlajky městu Úvaly. List vlajky tvoří červený žerďový pruh široký jednu čtvrtinu délky listu a tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a modrý, v poměru 1 : 2 : 1. V ose první čtvrtiny délky listu je umístěn znak města Úvaly. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3

26. 5. 1946
Po volbách se také v Úvalech zřetelně projevil příklon k levicovým stranám. Předsedou místního národního výboru se stal komunista Antonín Víšek, komunisté převažovali také v dalších vedoucích pozicích ve městské správě.

30. 5. 1867
Byly- slavnostně posvěceny dva nové dřevěné kříže v Úvalech. Jeden stál na rozcestí na Tuklaty a Tlustovousy a druhý v dnešní Škvorecké ulici poblíž železniční dráhy.

30. 5. 1948
V atmosféře nepokrytého zastrašování proběhly parlamentní volby. Voličům byla předložena pouze společná kandidátka Národní fronty, na kterou nebyl zařazen žádný opoziční politik. Zároveň byly uplatněny tzv. bílé volební lístky, které občanům zdánlivě umožňovaly nehlasovat pro žádnou z legalizovaných stran. V Úvalech volilo 2 716 občanů Národní frontu, v urnách se však objevilo také 302 bílých a 158 neplatných lístků. Zdejší akční výbor Národní fronty situaci okamžitě zhodnotil tak, že „ve městě žije 13% reakcionářů“, proti nimž je třeba tvrdě bojovat. Poté se ještě více rozmnožily čistky v úřadech a na dalších pracovištích, ze samotného místního národního výboru byla řada členů vyloučena „pro špatný postoj k lidově demokratickému režimu“. Pro všechny občany ve věku 18 – 60 let byla vyhlášena povinnost účastnit se veřejně prospěšných prací. Kromě svého běžného zaměstnání museli v roce 1948 odpracovat po třiceti hodinách při úklidu ulic, údržbě zeleně a na obecních stavbách.

květen 1434
V době husitských nepokojů a válek patřilo škvorecké panství  Petříka z Olbrámkovic do rozložení sil pražského svazu a přes Úvaly i Škvorec procházely oddíly táboritů a sirotků, které mířily na Kouřimsko k Lipanům, aby si zajistily potraviny pro hladové vojsko z ještě stále věrných měst.

květen 1919
Zemská rada oficiálně povolila vedle provozu obecné školy také zřízení měšťanské školy chlapecké v Úvalech, kterou směla navštěvovat také děvčata, avšak jejich počet nesměl přesáhnout jednu třetinu počtu chlapců.

květen 1951
V Úvalech byla otevřena 1. mateřská škola a umístěna do objektu bývalého rodinného domu manželů Hermannových v čp. 372.

květen 2000
Společnost GES na evropský trh pronikla výstavbou a otevřením svého závodu v Úvalech pod názvem ESSA CZECH, spol. s r.o. Mateřská firma GES sídlí v deseti střediscích ve Španělsku, v okolí Barcelony a Valencie, nyní i v ČR, v Úvalech. Společnost má mnohaleté zkušenosti v oblasti výroby náhradních dílů pro automobily.

Červen

1. 6. 1906
V Úvalech zahájil své působení místní katolický farář, spisovatel, povídkář a divadelní ochotník P. Alois Dostál.

1. 6. 1950
Pod Holou Hostýní bylo otevřeno nově upravené koupaliště.

3. 6. 1883
K 5. hodině odpolední začal déšť, který rozvodnil potok tak mocně, že ani při velké povodni roku 1845 voda takové výšky nedosáhla. S luk a ze zahrad bylo odplaveno posekané seno, neposekané podkaleno a zničeno. Okolo hodiny 8. dosáhla voda největší výše, zaplavila i Malechov, pobořila a odnesla silniční most před synagogou na silnici škvorecké, zničila všem třem mlynářům splavy, zpustošila mlýny, a tak ohromných škod nadělala, že páčí se u každého na několik tisíc zlatých. Největší škodu utrpěl hodovský mlynář Moric Kovařík, kterému povodeň mimo splav i stavení poškodila, pobořila, dolejšek mlýna až po zanášku zaplavila, zanesla a všechno v něm složení, nábytek a zásoby dílem poškodila, dílem odnesla a veliké množství drůbeže a drobného dobytka odplavila.

4. 6. 1919
Na Úvaláku obnovila Škodova společnost z Plzně dolování železné rudy. U opuštěné šachty byl postaven parní stroj k čerpání vody z šachty.

4. 6. 1998
V Českém Brodě se konalo první veřejné vystoupení nejúspěšnější úvalské kapely v dějinách města DIVOKEJ BILL.

5. 6. 1926
Úvaly postihla povodeň. Za 24 hodin napadlo 79 mm vody. Úvalský potok se rozvodnil a vystoupil na školní hřiště a školní zahradu o více jak 1 metr. Tím došlo ke značným škodám na majetku.

5. 6. 1942
Do koncentračních táborů bylo převezeno 28 židovských občanů z Úval.

7. a 9. 6. 1968
V úvalském kulturním domě proběhly veřejné schůze, na nichž se ozvaly ostré kritické hlasy proti vedení obce. Občané požadovali např. prošetření práce domovní správy, hovořilo se o mateřské školce v souvislosti s chystanou konfiskací soukromého domu Macholdů, o přístavbě školy, dále žádali odstoupení z funkcí všech těch, kteří se podíleli na deformacích v 50. letech. Pod tlakem okolností proto na své funkce rezignovali předseda místního národního výboru Oldřich Hanuš i místopředseda Stanislav Ráž. Zároveň byly iniciovány rehabilitační procesy s některými nespravedlivě odsouzenými úvalskými občany.

12. 6. 1706
V Úvalech probíhalo sepisování Purkrechtních register. Sepisování postupovalo od chalup vrchní rychtáře Jiřího Doubravy náměstím po směru hodinových ručiček a skončilo v Dolejším panském hostinci.

12. 6. 1945
V Úvalech se sešlo první poválečné plénum Místního národního výboru v Úvalech a prvním předsedou MNV byl zvolen Trnka Bohumil.

13. 6. 1755
Tři brodští pekaři žalovali Václava Fišera, pekaře ouvalského, že jim v loňském roku neprávě „kontrabatiroval“ chleby a housky, které k zaopatření mašírujícího vojska do Ouval nesli.

13. 6. 1848
Na počátku svatodušních bouří v Praze přes Úvaly na pomoc Praze projížděly národní gardy z Kolína, Kutné Hory, Vysokého Mýta, Chrudimi a Litomyšle. V opačném směru vlaky od Prahy přivážely prchající měšťany i studenty, kteří přinášeli protichůdné zprávy. Tak se 15. června 1848 Úvalští dověděli také o bombardování města vojskem generála Windischgrätze. Tato skutečnost dala podnět k dalším výpravám ozbrojených dobrovolníků do hlavního města.

15. 6. 1919
V neděli se uskutečnily obecní volby. Zvýšený zájem o politické dění se projevil především při prvních republikových volbách do obecního zastupitelstva, jichž se kromě obou předválečných stran (národních socialistů a sociálních demokratů) zúčastnily ještě další dvě strany – Národní demokracie a Republikánská strana československého venkova. V rozporu s celostátním průměrem, v němž vedli sociální demokraté, zvítězila v Úvalech s počtem devíti mandátů Československá strana socialistická, později Československá strana národně socialistická. Teprve po ní se sedmi mandáty následovala Sociální demokracie a se třemi mandáty Národní demokracie. Překvapivě poslední místo s pouhými sto padesáti devíti voliči obsadili agrárníci, reprezentovaní Republikánskou stranou československého venkova.

16. 6. 1889
Velké problémy způsobila městu povodeň, při níž říčka Výmola kromě jiných budov těžce poškodila Hořejší, Dolejší i Hodovský mlýn. Voda odnesla most u synagogy a protrhla splavy.

17. 6. 2000
Úvalští občané slavili 700 let Úval. Ústřední oslavy 700 let Úval zahájil po 9. hodině přelet sportovního letadla, z něhož byly rozhozeny letáky oznamující zahájení oslav. Trubači na ochozu školy zatroubili slavnostní fanfáry, složené k této slavnostní příležitosti a na budově školy byl rozvinut transparent hlásající slavnostní událost. Při shromáždění občanů na náměstí Arnošta z Pardubic otevřeli oslavy starosta města ing. Ivan Černý společně s předsedkyní Senátu Parlamentu ČR Libuší Benešovou a redaktorkou televize PRIMA Štěpánkou Duchkovou, která také moderovala kulturní program. Nato školní děti vypustily balónky s poselstvím a výzvou pro nálezce. Program pokračoval hudbou a vystoupením mažoretek, otevřením rozsáhlé výstavy o historii a současnosti Úval ve všech oblastech života. Odpoledne následovaly ukázky leteckých modelů na hřišti na Slovanech a ochutnávka rybářských specialit, které připravili místní rybáři u rybníka Lhoták. Příchozí tak mohli ochutnat pokrmy z kapra, štiky, candáta, pstruha, parmy a dalších sladkovodních ryb. Na opačném místě Úval se uskutečnil fotbalový zápas mužstva Bohemians Praha – staří páni i se slavným Antonínem Panenkou, proti místnímu „A“ mužstvu. Večer v sokolovně byl uspořádán koncert Komorního orchestru Akademie Praha. Druhý den, neděle, začal slavnostní mší v místním katolickém kostele Zvěstování Páně, kterou celebroval arcibiskup pražský a primas český, kardinál Miloslav Vlk, který následně položil květiny u pomníku prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic a neformálně besedoval s občany. V doprovodu starosty města a členů přípravného výboru navštívil po obědě výstavu o Úvalech, zapsal se do návštěvní knihy a kroniky města.
V odpoledních hodinách se uskutečnilo odhalení pamětního kamene a zasazení lípy před hasičskou zbrojnicí v parčíku. Význam této malé slavnosti ve svém projevu uvedl starosta města ing. Ivan Černý. Zároveň bylo pod kámen uloženo pouzdro mimo jiné s poselstvími dalším generacím, které připravil výbor pro oslavy, jménem občanů města starosta města ing. Ivan Černý a za děti dneška žáci pátého ročníku Základní školy v Úvalech.
Odpolední program na náměstí naplnil koncert Combo M. Kočárníka a dalších kapel. Večer v kostele Zvěstování Páně zakončil oslavy svým koncertem místní chrámový sbor.

28. 6. 1942
V souvislosti s vyšetřováním atentátu na Reinharda Heydricha byl popraven úvalský občan Vladimír Jankovský.

30. 6. 1869
V Úvalech byl slavnostní mší odhalen pomník prvnímu arcibiskupu Arnoštu z Pardubic. Jako autor pomníku byl na základě konkurzního řízení vybrán pražský sochař Jindřich Čapek. Stavba arcibiskupova monumentu byla slavnostně zahájena 15. května 1869 na pozemku u železniční trati v blízkosti dvora Hostýn, který bezplatně poskytnul kníže Jan II. z Lichtenštejna. Pomník byl odhalen na pětisté páté výročí smrti Arnošta z Pardubic 30 za přítomnosti zástupců pražského magistrátu a města Roudnice nad Labem vysvěcen pražským arcibiskupem Bedřichem Josefem, kardinálem Schwarzenbergem.

30. 6. 1919
Z náměstí byla přesunuta ke kostelu socha sv. Jana Nepomuckého. Socha stávala vedle obecní studny u silnice, naproti domu č. p. 87.

červen 1919
Někdejší Rudolfův háj byl přejmenován na háj Masarykův, rovněž lesík u státní silnice, vysázený před časem místním Okrašlovacím spolkem, získal honosný název „Háj legionářů“. Terčem „pokrokově“ smýšlejících občanů se současně stala barokní socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, mylně považovaná za symbol démonizované pobělohorské rekatolizace. Před barbarským zničením památku zachránil všeobecně respektovaný páter Alois Dostál, který prosadil její přestěhování na tolerované místo u zdejšího kostela.

červen 1919
Škodovy závody v Plzni získaly povolení k obnově rudných dolů na Ouvaláku a zahájily zde těžbu. Veškeré naděje na vzkříšení důlní činnosti však byly marné. Ložiska železné rudy se projevila jako velmi nekvalitní, a proto byly veškeré pokusy o těžbu brzy zastaveny.

červen 1919
Po vzoru jiných měst vznikl v Úvalech první oddíl skautů. Tím byla založena první skautská organizace v Úvalech. Skautskou myšlenku přinesl od A. B. Svojsíka student žižkovské reálky Oldřich Bohuslav, který byl členem Svojsíkova pražského oddílu.

červen 1925
Měšťanská škola chlapecká v Úvalech byla změněna na měšťanskou školu smíšenou.

červen 1961
V Úvalech byla založena organizace Československého mysliveckého svazu.

červen 1961
Dalším zabezpečovacím zařízením v Úvalech bylo uvedení do provozu prvního automatizovaného uzavírání závor na hlavním městském přejezdu na konci Husovy ulice.

červen 2006
V Úvalech bylo založeno občanské sdružení Otevřené Úvaly. Impulsem byla nespokojenost členů s tím, jak byly Úvaly řízeny a existencí výrazné propasti mezi možnostmi města a jeho skutečným stavem. Prvním předsedou byl zvolen Mgr. Petr Borecký.

červen 2001
V Úvalech byl založen původně 11 členný smíšený komorní pěvecký sbor CHRISTI Úvaly, který se zaměřil na zpívání duchovních skladeb a písní zejména z období středověku, renesance a baroka. Vedoucím a prvním dirigentem byl Dr. Vítězslav Pokorný, klávesový doprovod Mgr. Eva Nádeníčková.

Červenec

1. 7. 1898
Dle úředního sčítání žilo v Úvalech ve 130 domech 1 250 obyvatel.

1. 7. 1888
V Úvalech se konal za velké pozornosti veřejnosti sjezd hasičské župy Brodsko-kostelecké. Při zasedání byl mimojiné schválen nový název župy – Podlipanská.

9. 7. 1984
Došlo na úvalském nádraží k vážné železniční nehodě. Po 17 hodině při průjezdu rychlíku R 524 „Bečva“ směřujícího z Košic do Prahy došlo k vykolejení pěti vagónů. Při nehodě zemřeli dva lidé a dalších osm bylo těžce zraněno. Rychlík jel v době nehody rychlostí 99 km/h a zhruba 400 metrů od provozní budovy úvalského nádraží se pátý vůz od konce vlaku položil na bok, a tak byl tažen ještě čtvrt kilometru, dokud se elektrická lokomotiva po intenzivním brzdění nezastavila. Čtvrtý vůz se utrhl a zabořil do štěrku. Třetí vůz se bokem zastavil o II. nástupiště a v polovině se zlomil. Zbývající dva vagóny se zastavily postupně. Při odstraňování následků tohoto železničního neštěstí pomáhalo i deset vozů pražské Záchranné zdravotnické služby, které převážely zraněné do nemocnice v Říčanech a v Českém Brodě.

17. 7. 1866
Dorazily první oddíly pruské armády do Úval. Pruští důstojníci vyžadovali pro sebe, své vojáky a potah značné množství potravin. Válka s Prusy netrvala dlouho, ale přece po ní nastala drahota, válkou byla zavlečena na okupovaná území cholera.

19. 7. 1864
O první písemné zmínce o Úvalech jako městysi v berním předpise z roku 1654, když se zjišťovaly škody po třicetileté válce, napsal c. k. okresní přednosta Nettwall c. k. okresního úřadu v Českém Brodě na žádost Antonína Laschmanna, přednosty městyse Ouval ze dne 2. ledna 1864 v odpovědi,:…Ostatně však král. český zemský výbor oznámil, že dle u tésamého vloženého, od c. k. berního úřadu na Pražském hradě vyhotoveného výtahu od dne 26. května 1719 z  berního předpisu od roku 1654 dotčené místo (Ouval- Úvaly) již v tomto předpisu co „městys“ vyznamenán jest, pak že to samé místo v listině vyznání panství Škvoreckého od 30. října 1713 co „Robotní městečko“ a v zemském rolním katastru od roku 1757, též v součtu platů katastrálních panství Škvoreckého od 9. září 1835 co „městys“ předepsáno jest. …

20. 7. 1799
Na přelomu 18. a 19. století postihly městečko další průchody cizích vojsk, související s koaličními válkami proti napoleonské Francii. V Úvalech se rozložilo ruské vojsko.

23. a 24. 7. 1866
Do Úval přišli jiní Prusové, první den 900 a druhý den 700 mužů, vedle koní. Tu starosta předstoupil ke komandu s oznámením, že není v Ouvalech pro tolik lidí chleba. Některý gruntovník měl až 70 vojínů.

25. 7. 1938
V katastru Úval došlo k havárii vojenského letadla typu „Aero Ab-101“, konkrétně stroje Ab-100.44. Důvodem této letecké havárie, při které nebyl nikdo zraněn, byla pravděpodobně chyba pilotáže při nočním letu nad naším městem. Zničené letadlo byl jednomotorový dvoumístný bombardovací dvojplošník smíšené konstrukce s podvozkem záďového typu s ostruhou. Jednalo o modifikaci typu Aero A-101. Ve své době šlo o již značně zastaralou koncepci letadla a reálná bojová hodnota toho typu byla dost nízká. Ve skutečném boji byl tento československý letoun nasazen v počtu 16 kusů ve španělské občanské válce na straně republikánů a 22 kusů na straně povstalců. Stroj, který havaroval u nás v Úvalech, byl v provozu teprve několik měsíců, od 9. 11. 1937, a organizačně spadal pod „Letku 85“ dislokovanou ve Kbelích.

28. 7. 1420
Římský císař a uherský král Zikmund Lucemburský docílil toho, že byl na Pražském hradě téměř tajně, bez všeobecného souhlasu Čechů, zvolen českým králem a požehnán pražským arcibiskupem Konrádem z Vechty v chrámu sv. Víta. Na korunovaci cestoval přes Úvaly.
29. 7. 1923
V režii DTJ Rovnost bylo nejstarší úvalské kino LIDO-BIO, umístěné v hostinci U Nádraží, jehož provoz byl zahájen promítáním filmu „Vládkyně Nilu“.

červenec – srpen 1866
Po celý červenec a srpen se Úvaly se svými 640 obyvateli hemžily pruským ale i rakouským vojskem. Vojsko v městečku bylo ubytováváno celkem jedenatřicetkrát, dohromady to bylo 7 000 mužů a 5 000 koní.

červenec 1894
Poněkud kuriózní zájmovou organizací byl nepochybně tzv. Spolek koupelny, založený podle britských vzorů okruhem přátel zdejšího faráře Vojtěcha Šrámka. Členy této původně uzavřené společnosti byli přední úředníci a měšťané. Spolek, který měl před rokem 1900 již více než devadesát členů, se scházel v jakési lázni (pravděpodobně sauně), postavené ze společných příspěvků na farní zahradě.

červenec 1914
Důsledky válečného konfliktu a vypuknutí 1. světové války dopadly na celé město. V Úvalech byla ustanovena strážní služba u železničního mostu a viaduktu, zajišťovaná původně jednadvacátým pěším plukem z Čáslavi a později druhým domobraneckým plukem z Mladé Boleslavi.

červenec 1989
V Úvalech byl založen Klub důchodců.

Srpen

2. 8. 1420
Král Zikmund opustil pražské okolí a táhl se svým ozbrojeným doprovodem královskou cestou přes Úvaly od Prahy do Kutné Hory.

3. 8. 1701
Úvalsko – Tuklatský vrchní rychtář Jiří Doubrava nechal vztyčit na náměstí před svou chalupou sochu Jana Nepomuckého. Jan Nepomucký byl prohlášen za svatého až roku 1724. Po přestěhování v roce 1919 stojí socha u kostela.

8. 8. 1886
Za velké účasti veřejnosti, sborů dobrovolných hasičů a dalších spolků se konalo v Úvalech první veřejné cvičení Spolku dobrovolných hasičů městyse Ouval.

9. 8. 1925
V Úvalech byl založen tenisový odbor SK Úvaly.

14. 8. 1923
Slavnostní valnou hromadou byla otevřena nová tělocvična TJ Sokol. Nádvorní budova byla přestavěna z hospodářských budov, které Sokol zakoupil i s hostincem Františka Mašína.

15. 8. 1929
V neuvěřitelně krátké době byla vydána kniha ÚVALY JINDY A NYNÍ, na které od ledna t. r. pracovali ředitel škol Otakar Brož a učitelé Josef Jánský a Václav Sommer.

16. 8. 1866
V rámci pruské okupace byli na úvalské faře vedle pruských důstojníků ubytováni také katolický a evangelický kazatel.

16. 8. 1919
Po smrti MUDr. Františka Lemingera se stal novým obecním lékařem MUDr. Josef Horák, který se do Úval přistěhoval.

20. 8. 1845
V Úvalech byl uvítán první vlak na nově zbudované trati z Olomouce do Prahy. Pravidelná doprava na 252 km dlouhé trati Olomouc – Praha byla zahájena 1. září 1845.

24. a 26. 8. 1968
Vyšla dvě mimořádná čísla Života Úval s hlavičkou „Za Dubčekem! Za Svobodou!“. Také v Úvalech se objevily protisovětské nápisy na zdech a mládež ve snaze dezorientovat skupiny cizích okupačních vojsk odstranila veškeré směrovky ve městě i v okolí. První den okupace neprojela silnicemi ani sanitka. Kontroly SNB a okupantů zabavovaly denní tisk, přesto se do Úval dostávala zvláštní vydání, pravidelný tisk i letáky. Naštěstí zůstaly Úvaly ušetřeny domovních prohlídek a zatýkání, nikdo nebyl zastřelen, ani nepřišel o život pod pásy tanků. Okupantská armáda se na tři měsíce rozložila mezi Hodovem a Jirny a obsadila les Vidrholec podél železniční trati do Klánovic.

30. 8. 1884
V Úvalech byla slavnostně vysvěcena Obecná škola (č. p. 7).

srpen 1813
Úvaly projížděl sám ruský car Alexandr I.

srpen 1946
Úvalské veřejnosti byl představen kanceláří ing. arch. Kabeš – ing. Nedoma z Prahy Směrný dlouholetý plán Úval (zpracovávaný v rámci urbanistického průzkumu již za války pozdějším vedoucím katedry urbanizmu ČVUT prof. ing. arch. Krisem), který měl být vodítkem a směrnicí pro další budování obce. Je pozoruhodné, že již v tomto dokumentu se mimo jiné setkáváme se závěrem, že „nynější stav odporuje správným zásadám v několika směrech. V prvé řadě je zde otázka komunikační, kdy státní silnice probíhá obcí a tvoří úrovňovou křižovatku se železnicí…. Proto musí dojít k jejímu přeložení, nikoliv však do již vytýčené trasy, ale až za čtvrť Slovany, aby nebyla obec rozdělena.

Září

1. 9. 1948
Došlo k přeměně měšťanské školy na Osmiletou střední školu v Úvalech.

1. 9. 1960
Název Osmiletá střední škola byl změněn na Základní devítiletou školu v Úvalech.

1. 9. 1971
Byla otevřena nová přístavba Základní devítileté školy v Úvalech, přestože nebyly ještě dokončeny WC, cvičná kuchyň a tělocvična.

1. 9. 1973
V Úvalech byla založena Zvláštní škola pro žáky s mentálním, zdravotním či jiným postižením, kteří se nemohou vzdělávat na základní škole.

1. 9. 1993
Dosavadní Základní devítiletá škola Úvaly byla přejmenována na Základní školu  Úvaly.

8. 9. 1942
Gestapo popravilo úvalského občana Otakara Šámala, účastníka protifašistického odboje.

9. 9. 2006
Na náměstí Arnošta z Pardubic před budovou Základní školy Úvaly se konala Slavnost rozvinutí vlajky města. Město získalo poprvé ve své dlouhé historii vlastní vlajku.

10. 9. 1938
Zastupitelstvo Úval udělilo čestné občanství Dr. Edvardu Benešovi, prezidentovi ČSR.

11. 9. 1489
Jindřich ze Stěžova v Úvalech postavil se souhlasem krále Vladislava II. Jagellonského most přes Výmolu, v dnešní Riegrově ulici, k němuž mu královským majestátem panovník udělil dědičné právo vybírat mýto. V majestátu krále Vladislava II. Jagellonského Jindřichovi ze Stěžova a na Hostýně byly Úvaly poprvé písemně zmíněny jako městečko.

17. 9. 1948
Na místní Národní škole bylo ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy.

20. 9. 1951
V Úvalech bylo založeno JZD jako družstvo I. typu. Předsednictví přijal Jindřich Richter. Členy byli František Adamec (obchodník), Jiří Kadeřábek (student), Antonie Kazdová (v domácnosti) a Pavla Kvízová (dělnice). Karel Manda druhý den odvolal své členství a funkci místopředsedy převzal na ustavující schůzi František Strejc (tesař). Členy se stali ještě manželé Novákovi a jiní, ale nebyl mezi nimi žádný zemědělec. JZD tak mělo 114,5 ha orné půdy, 5,5 ha luk, 44 ks hovězího dobytka, 6 prasnic, 7 koní, 90 slepic a 4 ovce.

20. 9. 1953
V Úvalech došlo k založení Svazu československých invalidů, dnes Svazu tělesně postižených.

20. 9. 2009
Zástupci občanského sdružení Klubu přátel historie a přírody Úval a okolí, místní organizace ČSSD a dalších úvalských občanů se sešli na náměstí Arnošta z Pardubic v Úvalech a na podporu velké části Klánovických říci v místním referendu Ano celistvosti Klánovického lesa a Ne budování golfového areálu vysadili „Lípu podpory“. Po krátkém projevu předsedy Klubu Dr. Vítězslava Pokorného bylo lípě požehnáno místní farářkou Církve československé husitské Mgr. Jitkou Pokornou. Na závěr občany pozdravil úvalský starosta MUDr. Jan Šťastný. Organizátoři navíc věnovali městskému úřadu jako dar dalších 6 lip.

24. 9. 1922
Konaly se druhé obecní volby od vzniku republiky. Volilo se třicetičlenné zastupitelstvo, do kterého kandidovalo devět politických stran. Druhých voleb do obecního zastupitelstva se zúčastnil podstatně větší počet politických stran a seskupení. Na prvním místě se v souladu s celkovou situací v zemi s devíti mandáty umístila koalice Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu s Československou národní demokracií. Druhé místo obsadili národní socialisté, třetí sociální demokraté. Na čtvrtém místě skončila Československá živnostensko – obchodnická strana středostavovská, na pátém Komunistická strana Československa. S nižším počtem hlasů se voleb zúčastnili také legionáři a váleční poškozenci, lidovci a nezávislí.

26. 9. 1508
Jedním z nejkrutějších zločinců, kteří hledali útočiště v lese Vidrholci, byl rytíř Jiří Kopidlanský. Ten se mstil za popravu svého bratra Jana na Starém Městě pražském vražděním pražských měšťanů a pleněním okolních vesnic a městeček. Dokonce se svými kumpány vypálil Úvaly jako výsměch pražským žoldnéřům, kteří po něm v městečku pátrali.

28. 9. 1949
Plénum Místního národního výboru v Úvalech rozhodlo udělit čestné občanství prezidentovi republiky Klementovi Gottwaldovi.

29. 9. 1462
Úvaly jako součást škvoreckého panství mají nového pána. Přichází Jan Čeněk z Klinštejna, který za 3 tisíce kop grošů kupuje: Škvorec, zámek, dvůr poplužní, ves a kmetcí dvory s platem, v Křimíně ves a dvory kmetcí, v Horkách ves celú i v Křivani, v ÚvaIech dvory kmetcí s dědinami, luhy, lesy, potoky, rybníky – hory i doly, povinnosti robotní, poplatky v kurech i vejcích, podací v Radešíně a Horkách, s výjimkou platu 20 kop grošů jeptiškám u sv. Kateřiny v Praze.

29. 9. 1867
V Úvalech na nádraží byl obyvateli městečka a jeho představiteli přivítán vlak, který vezl české korunovační klenoty z Vídně do Prahy po rakousko-pruské válce v roce 1866. Klenoty doprovázel Dr. K. Sladkovský a rytíř Kopec.

29. 9. 1912
V Úvalech byla slavnostně vysvěcena a otevřena nová škola Měšťanská škola (č. p. 8). Neorenesanční budova tvoří dominantu dnešního náměstí Arnošta z Pardubic.

září 1787
Při své druhé cestě z Vídně do Prahy k nastudování a provedení opery Don Giovanni ve Stavovském divadle věhlasný hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart projížděl Úvaly.

září 1836
Obyvatelé Úval měli historicky poslední možnost spatřit příjezd celého císařského dvora. Na pražskou korunovaci tudy v té době projížděl Ferdinand V. se svou manželkou Marií Annou Savojskou.

září 1939
Pro potřeby wehrmachtu byla zabrána budova měšťanské školy. Obyčejní vojáci prováděli výcvik např. na louce podél Výmoly, kde vykopávali malé pevnostní valy a cvičili jejich dobývání. Úvalští žáci se museli při vyučování střídat ve stísněných prostorách obecné školy. Žáci 1. až 3. třídy měšťanské školy, včetně 4. třídy nepovinné (tzv. jednoroční učební kurz – nyní devátá třída) jezdili na zámek do Škvorce. Vzhledem k tomu, že třídy nebyly smíšené, jezdili jeden týden ráno chlapci a děvčata jezdila odpoledne. Druhý týden se to vystřídalo. V zimě všichni jezdili autobusem p. Studeného, který jezdil na „dřevák“ (dřevoplyn). Na jaře se jezdilo na kole nebo se chodilo pěšky.

září 1940
Byla zahájena stavba nového koupaliště pod Holou Hostýní.

září 1960
13 úvalských občanů založilo místní organizaci Československého rybářského svazu. Organizace rybářů se stala součástí Městského výboru Praha zmíněného svazu. Po federalizaci státu v roce 1969 byl svaz přejmenován na Český rybářský svaz. U této organizační jednotky svazu pod názvem Územní svaz ČRS města Prahy je místní organizace dodnes. V době založení měla organizace 13 členů, v současné době osciluje počet členů kolem číslice 400. Složení členské základny pokrývá všechny věkové skupiny od 6 do 90 let.

září 1972
Z iniciativy Jana Kučery byl v Úvalech založen letecko-modelářský klub. Vzniku klubu předcházela modelářská ukázka činnosti modelářů z Klánovic. Ti létali se svými modely na poli u Hodova. A tak se úvalští zájemci o tuto činnost sešli poprvé v domě čp. 1190, kde ustavili svůj klub a jednali o počátcích své činnosti.

Říjen

1. 10. 1959
V Úvalech vyšlo první číslo místního měsíčníku ŽIVOT ÚVAL.

1. 10. 2005
Po 18 letech v Úvalech obnovilo činnost obvodní oddělení Policie ČR.

2. 10. 1726
Krajský úřad nařídil, aby na žádost královské apelace šenkýř z velké ouvalské hospody Josef Vydra se dostavil do Brodu k výslechu a vypověděl o rok a půl starém sporu týkající se formanské truhlice s penězi a kořením – co truhlice obsahovala, komu byla ukradena a jaká je ztráta na penězích.

5, 10. 1560
Albrecht Smiřický ze Smiřic a na Náchodě přikoupením Hostína a tou dobou pustého Hodova ke Škvoreckému panství opět sjednotil dosud rozdělené Úvaly pod jednu správu Škvoreckého panství.

8. 10. 1919
Úvaly projížděl na koni prezident republiky T. G. Masaryk a u závor v Husově ulici se setkal i s místními občany, se kterými pobesedoval.

8. 10. 2010
Vedení města Úvaly uspořádalo prostřednictvím komise pro kulturu Rady města Úvaly slavnostní večer s oceněním úvalských občanů v kulturním sále Domu s pečovatelskou službou na náměstí Svobody v Úvalech. V tento večer byla předána čestná občanství a plakety města, která schválilo zastupitelstvo města místním osobnostem za dlouholetý významný podíl na rozvoji města Úvaly. Slavnostní akt se konal teprve podruhé v novodobé historii města po sametové revoluci v roce 1989. Čestné občanství města Úvaly převzali akad. sochařka Miloslava Kaňková a prof. Ing. arch. Miroslav Masák. Čestné občanství města Úvaly In memoriam bylo uděleno akad. sochařce Haně Benešové a akad. malíři Vladimíru Vondráčkovi. Byly také uděleny plakety města.

10. 10. 1856
V Úvalech byla otevřena katolická fara a ustavena samostatná úvalská farnost u kostela Zvěstování Páně.

15. 10. 1871
V Úvalech byl vysvěcen a otevřen cukrovar. Hned druhý den se v něm začalo pracovat.

24. 10. 1926
Konaly se obecní volby. Do třicetičlenného úvalského zastupitelstva kandidovalo osm politických stran.

27. 10. 1947
V předvečer výročí vzniku Československé republiky byl na místním hřbitově slavnostně odhalen pomník sovětskému vojínovi.

28. 10. 1918
V dopoledních hodinách začaly Úvaly projíždět první ozdobené vlaky s nápisy „Ať žije ČSR!“. Cestující z Prahy přinášeli nadšené zprávy o převzetí Obilního ústavu, místodržitelství a dalších hlavních úřadů Národním výborem, v jehož čele stáli politici Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár. V Úvalech propuklo radostné nadšení, při němž občané vyšli do ulic a začali z úředních budov strhávat státní znaky s císařským orlem. Starosta František Kaplan však brzy vyjádřil obavy, že by revoluční vřava mohla přerůst v nekontrolovatelné výtržnosti, a proto společně se členy obecního zastupitelstva vyzval Tělocvičnou jednotu Sokol o pomoc při dohledu na dodržování pořádku.

28. 10. 1936
Úvalští představitelé a občané uvítali v Úvalech při cestě do Prahy rumunského krále Carola II.

28. 10. 1874
Do Úval byla dodána první ruční stříkačka v ceně 725 zlatých. V krátké době se sestavila kolem Františka Bilanského a Františka Fialy skupina lidí, která byla v případě požáru schopna stříkačku obsluhovat.

září – říjen 1970
Na přelomu září a října roku 1970 pět mladých sportovců nadšenců – Karel Šochman, Vladimír Minařík, Václav Pilát, Jaroslav Moucha a Petr Černý – oslovilo tehdejšího předsedu Slavoje Úvaly Václava Vosátku s tím, zda by bylo možné v na-šem městě založit oddíl stolního tenisu. Pan Vosátka ochotně podal veškeré infor-mace s tím související a první sezona v okresním přeboru tak mohla započít. Tento sport byl v Úvalech provozován již od roku 1945 do začátku 60. let. Tehdy, pro nedo-statek hráčů, byl oddíl nucen ukončit svou činnost. V roce 1970 se začalo v prosto-rách správní budovy fotbalistů na SK Úvaly.

říjen 1996
Bylo realizováno přenesení sochy prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z původní lokality u trati a Škvorecké ulice na místo v prostoru náměstí Arnošta z Pardubic před domem č. p. 95. Tento záměr se podařilo uskutečnit u příležitosti 140. výročí založení katolické fary v Úvalech. Během následujícího roku byla arcibiskupova socha podrobena zevrubnému restaurátorskému zásahu.

Listopad

1. 11. 1918
V Úvalech na náměstí se shromáždily tři stovky vojáků a legionářů, kteří se slavnostně přihlásili pod prapory branné moci mladé Československé republiky.

1. 11. 1918
Úvalským nádražím projížděli do Prahy slovenští poslanci Dr. Derer, Dr. Hodža a Houdek. Na nádraží se shromáždilo mnoho úvalských občanů a zdravili je. Uvítací řeč přednesl starosta obce František Kaplan, za uvítání poděkoval Dr. Derer.

1. 11. 1924
Na úvalském náměstí byl slavnostně odhalen pomník obětem první světové války. Slavnostní odhalení se na úvalském náměstí uskutečnilo za účasti zástupců města, legionářů, válečných poškozenců a velkého počtu místních obyvatel. Pravidelné veřejné oslavy u pomníku doprovázely také různá výročí, mezi nimiž bylo nejoblíbenější vyhlášení samostatné republiky, upálení Mistra Jana Husa a podobně. Zhotovením pomníku, navrženého pardubickým stavitelem Zahálkou, byla pověřena firma Aloise Formánka z Českého Brodu. Jména 26 úvalských občanů padlých a nezvěstných v 1. světové válce:
Balej J., Chlapec Vlasta, Eliáš Václav, Červinka František, Fajt Josef, Fořt Josef, Kopáček Josef, Kušta František, Kučera František, Kadeřábek Jindřich, Kosík Bohouš, Kosík Jan, Nouzovský Jan, Neuman Václav, Lorenc Josef, Procházka Josef, Rozhon Antonín, Samec Vojtěch, Šimon Ladislav, Štamberský Jan, Šulc Hugo, Týbl Vilém, Veselý František, Veselý Bohouš, Vojáček Václav, Vavřina Josef.

10. 11. 1918
Za velké účasti občanů se konaly v kostele Zvěstování Páně děkovné bohoslužby za vyhlášení Československé republiky.

10. 11. 1918
Z Úval se vraceli zpět do vlasti první ruští váleční zajatci.

10. 11. 1961
V Úvalech je postaven první dvoupatrový družstevní dům s byty pro 12 rodin. Je postaven na zahradě dřívějšího statku Josefa Šťastného. Každý byt se skládá z kuchyně, 3 pokojů a příslušenství.

12. 11. 2007
Rada města Úvaly schválila návrh na obnovu slavnostního aktu „Vítání občánků“. Každý nově narozený úvalský občánek bude zapsán do pamětní knihy a bude mu předán upomínkový dárek. Obřady se budou konat v sálku Domu s pečovatelskou službou na náměstí Svobody v Úvalech.

18. 11. 1959
V Úvalech se konala zakládající schůze Stavebního bytového družstva občanů Úvaly.

19. 11. 1532
Jindřich Škvorecký z Klinštejna prodává svému strýci Zikmundovi ze Smiřic za 7 tisíc kop grošů celé škvorecké panství. Náleželo k němu: Škvorec (hrad i městečko), polovice Úval, Květnice, Přišimasy, Dobročovice a nájmy v Tuklatech, Břežanech, Mrzkách, Radešíně a Vrátkově.

19. 11. 1894
Východně od městečka byl zkolaudován nový hřbitov.

21. 11. 2006
Na území Českobrodska, Úvalska, Škvorecka a částečně i Nymburska vzniká tzv. Region Pošembeří. Dne 21. listopadu se v budově Městského úřadu v Českém Bro-dě uskutečnilo další z pracovních jednání partnerů Pošembeří. Partnery – zakladateli je také město Úvaly a občanské sdružení Klub přátel historie a přírody Úval a okolí. Kromě jiného zde bylo schváleno obsazení správní a dozorčí rady jako orgánů nezbytných k založení obecně prospěšné společnosti – Region Pošembeří, o.p.s. Tak se členy správní rady z Úval stali starosta Úval MUDr. Jan Šťastný a Dr. Vítězslav Pokorný, předseda Klubu přátel. Založení obecně prospěšné společnosti je totiž nezbytnou podmínkou možnosti čerpání finančních prostředků z dotačních zdrojů kraje, státu a výhledově i EU. Region Pošembeří se připravuje na tvorbu integrované strategie uceleného území, která by měla jasně definovat hlavní cíle a priority rozvoje. Strategie území bude vycházet a čerpat z podnětů, zkušeností, informací na úrovni jednotlivých obcí. To znamená, že každý z občanů, bude-li mít zájem účastnit se místních setkání, bude moci navrhnout své představy a požadavky týkající se rozvoje obce, v níž žije.

22. 11. 1935
Dle Národních listů vypukla v Čechách první metylalkoholová aféra, která začala v listopadu 1935 v Úvalech u Prahy. Vše začalo v restaurantu „Pod hájem“, v něž otrávenou kořalku čepoval hostinský František Šusta. V Čechách zemřelo celkem 7 lidí a z toho jen v Úvalech 4 osoby. Vyšetřování ukázalo, že 50 l metanolu prodal na výrobu kořalky Josef Varta z Úval.

23. 11. 1962
V Úvalech se poprvé rozsvítily výbojky veřejného osvětlení v Husově ulici a na náměstí.

24. 11. 1916
Pro válečné účely byly zabaveny dva zvony z úvalského kostela. Původně měly být odevzdány tři zvony, ale na přímluvu faráře byl ponechán vedle zvonu Kašpar i nejmenší zvon umíráček Jan. Tak byl zabaven vůbec největší úvalský zvon Maria z roku 1868, pořízený ze sbírek, vážící 227 kg, v průměru měřící 75 cm, s nápisem: „Milostivým darem Jeho Veličenstva krále českého Františka Josefa a příspěvky osadníků ulit tento zvon ke cti Rodičky Boží r. 1868 v slévárně dcery Karla Bellmanna Anny v Praze“. Druhým zabaveným zvonem byla Barbora z roku 1851, vážící 40 kg a měřící v průměru 38 cm, tzv. poledník. Oba zvony vážily 267 kg a bylo za ně obdrženo 1 068 korun. Jejich osud postihl i přes určité oddálení zvon Jan v lednu 1918.

24. 11. 1918
Poprvé od vzniku samostatné Československé republiky se v Úvalech sešlo obecní zastupitelstvo. Na svém zasedání také jmenovalo čestným občanem spisovatele Aloise Jiráska a ocenilo tak skutečnost, že jeho romány byly v první světové válce posilou a pobídkou mnohým klesajícím. Čestné občanství bylo také uděleno Václavu Klofáčovi, předsedovi strany národně sociální a JUDr. Karlovi Kramářovi, prvnímu ministerskému předsedovi ČSR.

24. 11. 1990
V Úvalech se konaly první svobodné volby do městského zastupitelstva po „Sametové revoluci“. V 17 členném zastupitelstvu města deset mandátů získali zástupci Občanského fóra, čtyři nezávislí kandidáti. Zástupci lidovců, zelených a komunistů obdrželi po jednom mandátu.

26. 11. 2004
V tento den byla veřejnosti poprvé oficiálně představena publikace ÚVALY V PRŮBĚHU STALETÍ, kterou vydalo město Úvaly v nákladu 3 000 ks. Vedoucím pracovní skupiny byl Ing. Vladislav Procházka a redaktorem Dr. Vítězslav Pokorný. Knihu vytiskla Tiskárna Nové Město s.r.o. Součástí komponovaného kulturního programu bylo předání čestného občanství města PhDr. Zdeňku Mahlerovi. Čestné občanství města Úvaly bylo předáno poprvé v novodobém vývoji po sametové revoluci v roce 1989.

28. 11. 1639
Probíhala třicetiletá válka a Úvaly byly vypáleny švédskými vojáky pod velením generála Banéra. Přes Úvaly a okolní vesnice se několikrát přehnala vojska Sasů, Švédů a císařských, která bez rozdílu drancovala domy a vraždila bezbranné obyvatele. Ti, kteří se zachránili, prchali do lesů, kde se celá léta skrývali před jistou smrtí.

30. 11. 1844
Byla dokončena stavba úvalského devítiobloukového železničního viaduktu známého lidově jako „Devět kanálů“. Stavba byla provedena za pouhých osm měsíců (15. dubna až 30. listopadu 1844). Úvalský viadukt patřil v tehdejší době mezi pozoruhodné stavby na celé trase tehdejší trati. Most, podle vzhledu lidově nazývaný „devět kanálů“. Je zděný z pískovcových a žulových kvádrů. Oblouky mostu jsou půlkruhové, rozpětí jednoho je přibližně 9 metrů. Výška je 13 metrů. Most je v horní části dlouhý přibližně 135 m, není přímý, ale do mírného oblouku. Parapet mostu je betonový a je opatřen kovovým zábradlím.

30. 11 1947
V Praze se účastnilo tehdejší úvalské ligové družstvo v české házené historicky prvního utkání v mezinárodní házené o sedmi hráčích v Československu.

listopad 1918
Podle výkazu obyvatel pro obecní aprovizaci žilo v Úvalech 2 792 obyvatelů.

listopad 1989
Nevelká vzdálenost revolučně naladěné Prahy umožnila mnoha úvalským občanům účastnit se demonstrací na Václavském náměstí na podporu demokratických změn v zemi v rámci tzv. sametové revoluce, po Úvalech byly tajně vylepovány plakáty, z Prahy byly přiváženy tiskoviny, jako např. Informační servis, InFórum, programové zásady Občanského fóra.

Listopad 1998
V Hasičském domě v Úvalech byl založen kroužek mladých hasičů.

Prosinec

1. 12. 1930
Bylo provedeno sčítání lidu. Úvaly měly 709 očíslovaných domů a žilo zde celkem 4 347 obyvatelů.

2. 12. 1989
Po „sametové revoluci“ bylo v Úvalech založeno Občanské fórum. V bytě Mandových v Čechově ulici se 2. prosince sešlo několik občanů, aby „zvážilo politickou situaci a probudilo v lidech zájem o věci veřejné“. Občanské fórum bylo ještě založeno v nářaďovně sokolovny. Obě skupiny se ve stejný den v Praze zaregistrovaly a po krátké době se rozhodly spolupracovat. Ze sto padesáti sympatizujících občanů byl ve městě zvolen koordinační výbor Občanského fóra ve složení: Ing. Radko Manda, Ing. Petr Tesař, Ing. Oldřich Kovář, Ing. Ivan Černý, JUDr. Miroslav Šipovič, MUDr. Roman Procházka, Miroslav Manda starší, Josef Mestek, Ing. Jan Pergler, PhDr. Stanislav Sedlmajer, PhDr. Lenka Mandová, Ing. Václav Tůma, Ivana Budařová, Eduard Ťupa, Petr Pazourek, z nichž první tři vystupovali jako mluvčí Občanského fóra v Úvalech.

4. 12. 1959
Schválením rady ONV v Českém Brodě bylo v Úvalech potvrzeno založení Stavebního bytového družstva občanů.

11. 12. 1995
Zastupitelstvo města schválilo vůbec první Územní plán sídelního útvaru Úvaly, jehož zpracovatelem v letech 1993-1994 byl Ateliér D+ – ing. arch. Durdík Praha.

12. 12. 1837
„Obětoval obci ouvalské z pouhé lásky na věčnou památku slovutný pan Jan Šámal, zdejší obyvatel a přitom pekařský mistr, držitel čísla 13, pět střílecích moždířů a jeden kancionál k nábožnému zpěvu …“

17. 12. 2002
Byl slavnostně otevřen Dům s pečovatelskou službou v Úvalech.

19. 12. 1968
Středočeský krajský národní výbor rozhodl s účinností od 1. 1. 1969 zřídit městský národní výbor a město Úvaly.
19. 12. 1989
Mluvčí úvalského Občanského fóra se sešli s představiteli městského národního výboru – předsedou Jaroslavem Piknerem, místopředsedou Ludvíkem Haužvicem a tajemnicí Pavlou Chabrovou. Mluvčí OF vyjádřili vedení obce nedůvěru, poněvadž se jednalo o nomenklaturní kádry, komunisty, kteří byli zvoleni v nesvobodných volbách. OF konkrétně žádalo odstoupení předsedy MěNV Piknera, a aby v rekonstruované radě MěNV bylo respektováno rozložení politických sil ve společnosti s přihlédnutím k odbornosti kandidátů, dále žádalo, aby MěNV vyvodil důsledky ze změny Ústavy ČSSR po vyškrtnutí čl. 4 o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a aby místní KSČ nezasahovala do působnosti MěNV. OF rovněž žádalo předání archivu kádrových materiálů občanům. Kontrola městského národního výboru měla být zajištěna novými členy rady a jednotlivých komisí, předsedou, či dalšími dvěma místopředsedy.

23. 12. 1922
Po ukončení elektrizačních prací se v Úvalech poprvé rozhořelo světlo na stožáru u školy v 16.50 hodin.

24. 12. 1922
Po nákladné elektrizaci města se za okny úvalských domácností rozsvítily první elektrické žárovky.

31. 12. 1807
Obecní hospodaření v Úvalech končilo vždy značným dluhem. Proto Josef Braun, vrchní ze Škvorce a František Kramer, kancelářský, provedli revizi, aby učinili nápravu. Petr Dufek, rychtář, Josef Procházka, konšel a oba členové výboru Antonín Pardubský, hostinský a Václav Hladík museli společně zaplatit propitých 105 zlatých.

prosinec 2007
Již od června roku 2007 se uvažovalo, jak zlepšit grafickou úpravu a obsah a přilákat více čtenářů měsíčníku Život Úval. Byl přijat návrh grafické úpravy Života Úval od akad. malířky Yvety Absolonové z Mnichovic, která navrhla nejen první barevné vy-dání, ale i další. Začátkem prosince roku 2007 se dostalo ke čtenářům první barevné číslo Života Úval. Na přípravě tohoto čísla se podílela redakční rada ve složení: ve-doucí redaktor Ing. V. Procházka, členové Ing. E. Kiššová, prom. fil. M. Měšťánek, Dr. V. Pokorný, I. Prchalová, J. Štěpánovský, Ing. H. Váňová, Mgr. R. Vorlíčková. Pro tisk byla vybrána firma Tiskárna Úvaly v Klánovické ulici.

Obecně

1290 – 1300
První zmínka o Úvalech nalezená ve formulářových listech.

1434
Přes Úvaly a Škvorec procházely husitské oddíly táboritů a sirotků, které mířily na Kouřimsko k Lipanům, aby zajistily potraviny pro hladové vojsko z ještě věrných měst.

1441
Hostín vlastnil Petr ze Škvorce a Hostína, a tak se Hostín jako Úvaly staly součástí Škvoreckého panství.

1500
Znovu zmohutněl lesní porost, který působil mnoho strastí cestujícím po hlavní dopravní tepně z Kolína do Prahy – královské silnici, kdysi Trstenické stezce

1540
Úvaly vyhořely.

1560
Albrecht Smiřický ze Smiřic a na Náchodě přikoupením Hostína a tou dobou pustého Hodova ke Škvoreckému panství opět sjednotil dosud rozdělené Úvaly pod jednu správu Škvoreckého panství.

1607
Vyhořela polovina městečka Úvaly.

1624
Byly Úvaly přeřazeny církevní správou z Horek pod Tuklaty.

1654
Vzhledem k tomu, že po třicetileté válce měly v Úvalech hospodáře pouze tři stavení, došlo k opětovnému osazování většiny opuštěných domů.

1654
První písemná zmínka o Úvalech jako městysi v berním předpise, když se zjišťovaly škody po třicetileté válce.

1656
Přes Úvaly cestoval ke své korunovaci na českého krále císař Leopold I.

1720
Byla provedena stavba nového hlavního oltáře v kostele v Úvalech. Monumentální dílo zhotovil pražský sochař Jan Jiří Šlanzovský, žák slavného barokního mistra Matouše Václava Jäckela.. V jeho středu je místo obrazu socha Panny Marie s Ježíškem, po stranách jsou sochy Svatého Josefa a Svatého Jáchyma. V horní části je sousoší Nejsvatější Trojice s anděly. Zakázku objednal a financoval zámožný Úvalsko-tuklatský vrchní rychtář Jiří Doubrava. Na zadní straně oltáře je proto nápis „K wietči czti a chvale Neyswietijssi Rodičcze Blahoslawene P. Marii tento oltarz dal postawiti na svuj naklat Slowutny P. Jirzy Daubrawa, malowan 1720.“

1723
Přes Úvaly cestoval ke své korunovaci na českého krále císař Karel VI.

1724
Byla dokončena barokní přestavba kostela Zvěstování P. Marie v Úvalech.

1734
Úvaly přešly pod duchovní správu hradešínského faráře Vojtěcha Pokorného.

1743
Po královské silnici přes Úvaly cestovala ke své korunovaci na českou královnu císařovna Marie Terezie.

1741 – 1745
Úvaly procházela francouzská, bavorská a pruská vojska, která od místních obyvatel násilně vymáhala poplatky na svoji obživu a ubytování.

1754
V Úvalech byla založena poštovní stanice. Pošta zastavovala v Běchovicích, v Úvalech a v Českém Brodě.

1774
V Úvalech byla založena místní triviální škola.

1840 – 1841
Dnešní úvalská kulturní památka, statek č. p. 6, kolem roku 1840 vyhořela. Statek pak byl přestavěn a od té doby je na bráně do dvora letopočet 1841. V první polovině 17. století zde býval selský statek Svobodníkovských, který byl za třicetileté války rozbořen. Roku 1713 byl majetkem Václava Bilanského, podle Dnešní úvalská kulturní památka, statek č. p. 6, kolem roku 1840 vyhořela. Statek pak dle Josefínského katastru náležel roku 1782 Pavlu Švarcovi. Od roku 1830 patřil rodině Lašmanů.

1850
Z odkazu mýtného Jakuba Gersona přestavěla úvalská židovská náboženská obec bývalou mýtnici na rohu ulic 5. května a Škvorecké na synagogu a židovskou školu. Jako rabíni zde působili Benjamin Synek (r. 1854), Izák Roubíček a Herman Brod. Se synagogou byl spojen šindelem krytý domek, v němž bydlel zpěvák. Tento kantor řídil modlitby a zpěvy při čtení z tóry v době nepřítomnosti rabína. V roce 1867 dal Antonín Rosenbaum opravit fasádu synagogy v pseudorománsko-gotickém slohu.

1850
Administrativní zrušení historického Kouřimského kraje, který vystřídaly nově založené okresy. Katastr Úval byl tehdy začleněn do okresu Český Brod, jehož součástí byly Úvaly  po dobu následujících sto deseti let.

1854
Byl založen samostatný Poštovní úřad v Úvalech. Tento poštovní úřad vystřídal starší poštovní stanici s ohledem na zvyšující se dopravní provoz na trati i královské silnici.

1860
Největší rozmach důlní činnosti v Úvalech, kdy zde bylo při dolování železné rudy v provozu osm šachet, v nichž pracovalo asi padesát horníků.

1860
Založení první měšťanské organizace tohoto typu v Úvalech – kulturně společenského  spolku „Žihadlo“, založeného pravděpodobně farářem Václavem Kratochvílem a řídícím učitelem Josefem Ballatým. Jeho hlavní náplní bylo pořádání koncertů, výletů a tanečních zábav.

1865
Bylo povoleno pořádat v Úvalech  třikrát do roka trhy-jarmarky. Jejich dějištěm se stalo místní   náměstí a přilehlé ulice. Velkou oblibu jarmarků dokládá  hlavně skutečnost, že v 60. letech 19. století zde své zboží nabízelo občanům přibližně padesát prodejců.

1874
Založení prvního neregistrovaného úvalského sboru dobrovolných hasičů v roce 1874 z podnětu rolníka Fr. Bilanského a tesařského mistra Fr. Fialy

1880
Přes Úvaly projížděl vlakem samotný panovník císař František Josef  I.

1885
Z podnětu úvalského řídícího učitele Františka Podholy a také jeho velkým osobním úsilím byl v Úvalech založen Zpěvácký spolek SMETANA.

1905
Zvýšený zájem obyvatel Úval o politické dění vyústil v založení místní organizace Strany národně sociální.

1905
V Úvalech byly západně od železniční trati založeny nové obytné čtvrti zvané Na Petříně a Na Vinohradech, kde neobyčejně rychle postupovala výstavba rodinných domků.

1914
Vydání nejstaršího souborného zpracování dějin města úvalským farářem paterem Aloisem Dostálem.

1917
V Úvalech zřízena první telefonní ústředna.  Ústředna byla umístěna spolu s poštou v domě čp. 171 v Havlíčkově ulici, ve vile tehdejšího poštmistra pana Kaplana. Kromě místních úřadů měli o telefon velký zájem hoteliéři, továrníci a další majetní lidé, a také lidé toužící po technických novinkách. Například v roce 1929, jak se píše v monografii Úvaly jindy a nyní, čítala veřejná telefonní síť obhospodařovaná úvalskou ústřednou 26 telefonních stanic.

1919
První písemná zmínka o úvalské házené. Česká házená se tehdy v Úvalech hrála nejen v Sokole, ale i ve Sportovním klubu Ouvaly, pozdějším SK. Soutěžila družstva mužů i žen. Zpočátku se hrávaly především přátelské zápasy, většinou s pražskými kluby. Podmínky byly ryze amatérské. Do regulérní soutěže vstoupilo družstvo házené Sokola Úvaly v roce 1927.

1920
V Úvalech zahájilo svou činnost stavební družstvo Budoucnost a stavební družstvo Domovina. S jejich přičiněním vyrostla na západním okraji Úval řada nových ulic, čímž se zde více než trojnásobně zvětšila předválečná rozloha zastavěné plochy.

1925
V Úvalech byla založena Stolní společnosti pro chov drobných hospodářských zvířat v Úvalech. Její založení především inicioval Čeněk Novotný. Spolek byl předchůdcem poválečné místní organizace Československého svazu chovatelů drobného zvířectva.

1929
Byla vydána kniha o Úvalech pod názvem „Úvaly jindy a nyní“. Monografie a ilustrovaný průvodce byl připraven skupinou vedenou ředitelem školy Otakarem Brožem a učitelem Václavem Sommerem, který zároveň zajišťoval redakci publikace. Knihu v nákladu 3500 výtisků vydala Místní školní rada v Úvalech a vytiskla Knihtiskárna L. Beneše v Českém Brodě.

1930
Byl založen úvalský sportovní klub SK Slovan. Klub zanikl v padesátých letech 20. století při sjednocování tělovýchovy.

1945
Populární orchestr v Úvalech se pojmenoval na STO  – Společenský  taneční  orchestr  Úvaly. Nově se tvořící orchestr od roku 1944 již v roce 1945 přijal návrh Míly Zámostného pojmenovat se STO (Společenský taneční orchestr). Původní obsazení orchestru bylo v roce 1945 následující: Míla Zámostný, Jiří Váňa a Eman Jankovský (saxofony), Jindřich Dufek a Josef Pospíšil (trubky), Jaroslav Dufek (trombón), Helena Vernerová (klavír), Jiří Vodička (kytara), Vratislav Nevřivý (basa), Jiří Navrátil (bicí).

1945
Byl založen oddíl stolního tenisu  SK Úvaly. Družstvo hrálo ve složení: Jaroslav Šváb, Jaroslav Farský, Josef Hála, Josef Kouba, František Rybák st., Karel Landa, Iva Kociánová, Bohumila Hálová a Božena Farská.

1960
Byla provedena změna územněsprávního uspořádání země v souvislosti s přijetí socialistické ústavy, došlo ke zrušení po více jak sto letech existence okresu Český Brod. Úvaly se staly součástí administrativně vytvořeného okresu Praha – východ, který byl ovšem značně nelogickým celkem bez historické tradice a přirozeného správního centra. Zbytek původního českobrodského okresu byl připojen k okresům Kolín a Nymburk.

1965
Byla založena první úvalská big beatová skupina The Snails ve složení: Petr Holánek – kytara, Ladislav Jelínek – doprovodná kytara,  Jaroslav Medek – basová kytara,  Miroslav Rytina – bicí, František Jedon a Milan Čumrda – zpěv. Hráli, podobně jako řada tehdejších kapel, na nástroje vyrobené vlastníma rukama. Zesilovače a reproduktorové soustavy zhotovil Ladislav Jelínek. Zkoušky se zpočátku konaly v kuchyni u Medků. Repertoár skupiny se skládal ze skladeb Rolling Stones, Animals, Kinks či Beatles a také písní z domácích skupin jako Flamengo, Olympic a dalších odposlouchávaných z rádia nebo magnetofonových nahrávek. Ani pokusy o vlastní převážně instrumentální skladby nebyly výjimkou. První veřejné vystoupení skupiny se uskutečnilo v roce 1966 na besídce v místním tehdejším podniku Benzina, kde Big beatová skupina Úvaly, jak zněl původní název, zahrála pět skladeb.

1970
Byla založena Obec baráčníků J. A. Komenského v Úvalech.

2000
Byla vybudována a zahájena výrobní činnost v pobočce španělské společnosti – automobilové      továrny ESSA CZECH spol s.r.o. (Grupo Estampaciones Sabadell – GES) na severním okraji města. Mateřská firma GES sídlí v deseti střediscích ve Španělsku, v okolí Barcelony a Valencie,  v ČR v Úvalech u Prahy. Společnost má mnohaleté zkušenosti v oblasti výroby náhradních dílů pro automobily. V roce 2000 zaměstnávala celkem 1249 zaměstnanců a objem výroby činil 30 miliard peset. Specializuje se na kalibraci, výrobu prototypů, polystyrénových modelů pro tavení, lisování, slévárenství, výrobu velkých odlitků. Mezi její největší zákazníky patří např. firmy BMW, Ford, PSA Group (Citroen, Peugeot), Volkswagen Group (Audi, Seat, Škoda, Volkswagen), Mercedes Benz, Nissan, Opel, Renault, Volvo. Essa Czech – lisovna je první závod firmy, který stojí mimo území Španělska. Závod v Úvalech se rozkládá na parcele o velikosti padesát tisíc metru čtverečních a patří k nejvýznamnějším strojírenským závodům. Úvalská výroba představuje významný strategický krok pro internacionalizaci služeb ve střední a východní Evropě.