Kalendárium významných kulturních a společenských výročí v životě města Úvaly v roce 2008
500 let - 26. 9. 1508 Jedním z nejkrutějších zločinců, kteří hledali útočiště v lese Vidrholci, byl rytíř Jiří Kopidlanský. Ten se mstil za popravu svého bratra Jana na Starém Městě pražském vražděním pražských měšťanů a pleněním okolních vesnic a městeček. Dokonce se svými kumpány vypálil Úvaly jako výsměch pražským žoldnéřům, kteří po něm v městečku pátrali.
285 let - 1723 Přes Úvaly cestoval ke své korunovaci na českého krále císař Karel VI.
265 let - 1743 Po královské silnici přes Úvaly cestovala ke své korunovaci na českou královnu císařovna Marie Terezie.
195 let - srpen 1813 Úvaly projížděl sám ruský car Alexandr I.
170 let - 24. 4.1838 Úvalech vypukl požár a s podporou silného větru těžce poškodil domy na severozápadní straně náměstí. Neštěstí počalo v domě Jana Bilanského čp. 5. Požár rychle přeskočil na stavení Jana Petříčka čp. 4 ½, Františka Řezáče čp. 4, Václava Drvoly čp. 46, Jana Ložka čp. 3, obecní pastoušku čp. 2 a hospodářská stavení Matěje Kopeckého čp. 1. K požáru se sběhli obyvatelé okolních vsí a byly přitaženy ruční stříkačky ze Škvorce a z okolních panství. Povětšinou shořely jen střechy, ale obecní pastouška, jelikož byla celodřevěná, vyhořela do základu.
160 let - 25. 3. 1848 Úvaly byly jednou z prvních obcí, která zaslala dvě „děkovné adresy" Svatováclavskému výboru, jehož zástupci měli ve Vídni jednat o petici, která požadovala obnovu státoprávního celku zemí Koruny české, všeobecný výkup roboty a zrušení poddanství, zavedení obecní samosprávy, svobodu tisku, shromažďování, náboženského vyznání a podobně. Na dopisech najdeme podpisy místního rychtáře Václava Hladíka, učitele Antonína Bukwitze, měšťana Františka Herfurta, hradešínského kaplana Karla Würbse i představitelů úvalské židovské obce Jakuba a Bedřicha Gersonových. Jejich zájem o revoluční dění nebyl náhodný, neboť také Židé si od požadovaných změn slibovali tolik toužené získání všech občanských práv a odstranění staleté diskriminace.
160 let - 13. 6. 1848 Na počátku svatodušních bouří v Praze přes Úvaly na pomoc Praze projížděly národní gardy z Kolína, Kutné Hory, Vysokého Mýta, Chrudimi a Litomyšle. V opačném směru vlaky od Prahy přivážely prchající měšťany i studenty, kteří přinášeli protichůdné zprávy. Tak se 15. června 1848 Úvalští dověděli také o bombardování města vojskem generála Windischgrätze. Tato skutečnost dala podnět k dalším výpravám ozbrojených dobrovolníků do hlavního města.
145 let - 15. 2. 1863 V historii Úval bylo uděleno první čestné občanství, které získal František Lev Charbuský, ředitel Pražské úvalské horní a hutní společnosti. Za velké zásluhy pro blaho obce Ouvalské od zastupitelstva obecního za čestného souseda jednohlasně zvolen.
140 let - 8. 3. 1868 První divadelní představení úvalského ochotnického souboru, které se konalo v hostinci „U Nádraží".
125 let - 3. 6. 1883 K 5. hodině odpolední začal déšť, který rozvodnil potok tak mocně, že ani při velké povodni roku 1845 voda takové výšky nedosáhla. S luk a ze zahrad bylo odplaveno posekané seno, neposekané podkaleno a zničeno. Okolo hodiny 8. dosáhla voda největší výše, zaplavila i Malechov, pobořila a odnesla silniční most před synagogou na silnici škvorecké, zničila všem třem mlynářům splavy, zpustošila mlýny, a tak ohromných škod nadělala, že páčí se u každého na několik tisíc zlatých. Největší škodu utrpěl hodovský mlynář Moric Kovařík, kterému povodeň mimo splav i stavení poškodila, pobořila, dolejšek mlýna až po zanášku zaplavila, zanesla a všechno v něm složení, nábytek a zásoby dílem poškodila, dílem odnesla a veliké množství drůbeže a drobného dobytka odplavila.
120 let - 1. 7. 1888 V Úvalech se konal za velké pozornosti veřejnosti sjezd hasičské župy Brodskokostelecké. Při zasedání byl mimojité schválen nový název župy - Podlipanská.
90 let - 28. 10. 1918 V dopoledních hodinách začaly Úvaly projíždět první ozdobené vlaky s nápisy „Ať žije ČSR!". Cestující z Prahy přinášeli nadšené zprávy o převzetí Obilního ústavu, místodržitelství a dalších hlavních úřadů Národním výborem, v jehož čele stáli politici Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár. V Úvalech propuklo radostné nadšení, při němž občané vyšli do ulic a začali z úředních budov strhávat státní znaky s císařským orlem. Starosta František Kaplan však brzy vyjádřil obavy, že by revoluční vřava mohla přerůst v nekontrolovatelné výtržnosti, a proto společně se členy obecního zastupitelstva vyzval Tělocvičnou jednotu Sokol o pomoc při dohledu na dodržování pořádku.
90 let - 1. 11. 1918 V Úvalech na náměstí se shromáždily tři stovky vojáků a legionářů, kteří se slavnostně přihlásili pod prapory branné moci mladé Československé republiky.
90 let - 1. 11. 1918 Úvalským nádražím projížděli do Prahy slovenští poslanci Dr. Derer, Dr. Hodža a Houdek. Na nádraží se shromáždilo mnoho úvalských občanů a zdravili je. Uvítací řeč přednesl starosta obce František Kaplan, za uvítání poděkoval Dr. Derer.
90 let - 10. 11. 1918 Za velké účasti občanů se konaly v kostele Zvěstování Páně děkovné bohoslužby za vyhlášení Československé republiky.
90 let - 10. 11. 1918 Z Úval se vraceli zpět do vlasti první ruští váleční zajatci.
90 let - 24. 11. 1918 Poprvé od vzniku samostatné Československé republiky se v Úvalech sešlo obecní zastupitelstvo. Na svém zasedání také jmenovalo čestným občanem spisovatele Aloise Jiráska a ocenilo tak skutečnost, že jeho romány byly v první světové válce posilou a pobídkou mnohým klesajícím. Čestné občanství bylo také uděleno Václavu Klofáčovi, předsedovi strany národně sociální a JUDr. Karlovi Kramářovi, prvnímu ministerskému předsedovi ČSR.
85 let - 29. 7. 1923 V režii DTJ Rovnost bylo nejstarší úvalské kino LIDOBIO, umístěné v hostinci U Nádraží, jehož provoz byl zahájen promítáním filmu „Vládkyně Nilu".
85 let - 14. 8. 1923 Slavnostní valnou hromadou byla otevřena nová tělocvična TJ Sokol. Nádvorní budova byla přestavěna z hospodářských budov, které Sokol zakoupil i s hostincem Františka Mašína.
70 let - 10. 9. 1938 Zastupitelstvo Úval udělilo čestné občanství Dr. Edvardu Benešovi, prezidentovi ČSR.
65 let - 17. 3. 1943 Zemský úřad v Praze rozpustil úvalské obecní zastupitelstvo, na jehož místo Okresní úřad v Českém Brodě jmenoval pětičlennou správní komisi včele s Ferdinandem Birkem.
60 let - 27. 2. 1948 V Úvalech byla založena státní strojní stanice a byla vybavena třemi traktory, samovázacím žacím strojem a pluhy. Stroje byly umístěny v hospodářských budovách hostince čp. 9 (U Českého lva). Vedoucím se stal František Vambera - přednosta ředitelství Státních lesů v Kostelci nad Černými lesy.
60 let - 30. 5. 1948 V atmosféře nepokrytého zastrašování proběhly parlamentní volby. Voličům byla předložena pouze společná kandidátka Národní fronty, na kterou nebyl zařazen žádný opoziční politik. Zároveň byly uplatněny tzv. bílé volební lístky, které občanům zdánlivě umožňovaly nehlasovat pro žádnou z legalizovaných stran. V Úvalech volilo 2 716 občanů Národní frontu, v urnách se však objevilo také 302 bílých a 158 neplatných lístků. Zdejší akční výbor Národní fronty situaci okamžitě zhodnotil tak, že „ve městě žije 13% reakcionářů", proti nimž je třeba tvrdě bojovat. Poté se ještě více rozmnožily čistky v úřadech a na dalších pracovištích, ze samotného místního národního výboru byla řada členů vyloučena „pro špatný postoj k lidově demokratickému režimu". Pro všechny občany ve věku 18 - 60 let byla vyhlášena povinnost účastnit se veřejně prospěšných prací. Kromě svého běžného zaměstnání museli v roce 1948 odpracovat po třiceti hodinách při úklidu ulic, údržbě zeleně a na obecních stavbách.
60 let - 1. 9. 1948 Došlo k přeměně měšťanské školy na Osmiletou střední školu v Úvalech.
60 let - 17. 9. 1948 Na místní Národní škole bylo ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy.
55 let - 20. 9. 1953 V Úvalech došlo k založení Svazu československých invalidů, dnes Svazu tělesně postižených ČR.
40 let - V lednu 1968 byl zahájen obrodný proces, který se postupně plně se rozvinul v celé zemi. Reformní úsilí KSČ nadchlo většinu úvalských občanů, kteří byli informování ve sdělovacích prostředcích o změnách v KSČ a ve vedení státu. Znovu byla po 20 letech obnovena činnost Sokola, který se stal samostatným oddílem Slavoje Úvaly a dále Junáka.
40 let - 7. a 9. 6. 1968 V úvalském kulturním domě proběhly veřejné schůze, na nichž se ozvaly ostré kritické hlasy proti vedení obce. Občané požadovali např. prošetření práce domovní správy, hovořilo se o mateřské školce v souvislosti s chystanou konfiskací soukromého domu Macholdů, o přístavbě školy, dále žádali odstoupení z funkcí všech těch, kteří se podíleli na deformacích v 50. letech. Pod tlakem okolností proto na své funkce rezignovali předseda místního národního výboru Oldřich Hanuš i místopředseda Stanislav Ráž. Zároveň byly iniciovány rehabilitační procesy s některými nespravedlivě odsouzenými úvalskými občany.
40 let - 24. a 26. 8. 1968 Vyšla dvě mimořádná čísla Života Úval s hlavičkou „Za Dubčekem! Za Svobodou!". Také v Úvalech se objevily protisovětské nápisy na zdech a mládež ve snaze dezorientovat skupiny cizích okupačních vojsk odstranila veškeré směrovky ve městě i v okolí. První den okupace neprojela silnicemi ani sanitka. Kontroly SNB a okupantů zabavovaly denní tisk, přesto se do Úval dostávala zvláštní vydání, pravidelný tisk i letáky. Naštěstí zůstaly Úvaly ušetřeny domovních prohlídek a zatýkání, nikdo nebyl zastřelen, ani nepřišel o život pod pásy tanků. Okupantská armáda se na tři měsíce rozložila mezi Hodovem a Jirny a obsadila les Vidrholec podél železniční trati do Klánovic.
40 let - 19. 12. 1968 Středočeský krajský národní výbor na svém plenárním zasedání rozhodl s účinností od 1. 1. 1969 zřídit městský národní výbor a město Úvaly.
35 let - 1. 9. 1973 V Úvalech byla založena Zvláštní škola pro žáky s mentálním, zdravotním či jiným postižením, kteří se nemohou vzdělávat na základní škole.
20 let - 29. 2. 1988 Na rohu ulice Vítězslava Nováka a 28. října byl založen Městský dům pionýrů a mládeže, dnes Městský dům dětí a mládeže v Úvalech.
15 let - 1. 9. 1993 Dosavadní Základní devítiletá škola Úvaly je přejmenována na Základní školu Úvaly.
10 let - 4. 6. 1998 V Českém Brodě se konalo první veřejné vystoupení nejúspěšnější úvalské kapely v dějinách města DIVOKEJ BILL.
5 let - 2. 3. 2003 Na Pražské ulici čp. 180 byla slavnostně otevřena Husova kaple a fara Církve československé husitské v Úvalech.